Italská pravicová vláda zrušila plány, které umožní místním obchodníkům odmítnout digitální platby pro transakce do 60 EUR, čímž se zabrání potenciálnímu střetu s Bruselem ohledně používání hotovosti.
Ministr financí Giancarlo Giorgetti zákonodárcům řekl, že kontroverzní návrh, který by zrušil sankce pro obchodníky odmítající digitální platby za transakce pod 60 eur, byl vypuštěn z italského návrhu rozpočtu na rok 2023.
Vláda však plánuje zvýšit zákonný limit pro hotovostní transakce na 5 000 EUR ze současných 2 000 EUR, čímž zruší sliby předchozí vlády snížit limit pro hotovostní transakce na 1 000 EUR od začátku příštího roku v nabídce boje proti daňovým únikům.
Návrh 60 eur premiérky Giorgie Meloniové byl populární mezi majiteli malých podniků, kteří si hořce stěžují na bankovní poplatky za zpracování digitálních plateb.
V Bruselu to bylo méně populární, protože Evropská komise minulý týden varovala, že zmocnění obchodníků k legálnímu odmítnutí digitálních plateb „není v souladu“ s předchozími radami Itálii, aby „bojovala proti daňovým únikům“. . . posílením povinného používání elektronických plateb“.
Analytici tvrdí, že taktický ústup vlády odráží její vědomí, že si nemůže dovolit znepřátelit si Brusel, protože čelí protivětru zpomalujícímu růstu, a plánům Evropské centrální banky na agresivní zpřísnění měnové politiky.
„Komise byla velmi tvrdá a [vláda] pravděpodobně usoudila, že to nestojí za velkou bitvu, vzhledem k tomu, že za pár měsíců budou čelit spoustě problémů,“ řekla Lucrezia Reichlin, profesorka ekonomie na London Business School. „Jsou pragmatičtí – to bylo jasné od začátku.“ Nechtějí rozhoupat loď.“
Itálie počítá s tím, že do svých rozpočtových plánů na rok 2023 obdrží finanční prostředky ve výši miliard eur z plánu obnovy Covid-19 financovaného EU, a předhání se v plnění stanovených milníků, aby zajistila uvolnění své další tranše finančních prostředků v hodnotě 19 miliard eur.
Rozpočet na rok 2023 musí schválit italský parlament do konce finančního roku 30. prosince. Než však bude schválen v Římě, musí vláda, stejně jako ostatní členské státy, obdržet zpětnou vazbu od komise.
V současnosti jsou všichni italští majitelé firem ze zákona povinni přijímat digitální platby za jakoukoli transakci, bez ohledu na to, jak malá je. Podnikům, které odmítnou, hrozí pokuta 30 EUR plus 4 procenta z hodnoty transakce – i když ve skutečnosti jsou takové sankce vzácné a závisí na stížnostech spotřebitelů.
Meloniová, vůdce arcikonzervativních Brothers of Italy, chtěl zrušit hrozbu trestu za transakce pod 60 eur, nazval digitální platby „soukromou měnou“ a podpořil euro jako jediné zákonné platidlo v zemi.
„Navrhli to, protože jejich volební obvod tvoří v podstatě malí obchodníci a to je malý dárek, který je dělá populárními,“ řekl Reichlin. „Musí udržet své voliče šťastné a nemají moc co dát.“
Kritici – včetně tamní centrální banky – však uvedli, že umožnit podnikům odmítnout digitální platby je krok zpět, který by podnikům usnadnil vyhýbat se daním tím, že by vykazovaly nižší tržby.
Obrat vlády přichází s tím, jak se italské veřejné finance zdají být čím dál nejistější, protože dopady ruské invaze na Ukrajinu nadále ničí ekonomiky. Plány ECB na agresivní zpřísnění měnové politiky v boji proti nekontrolované inflaci výrazně zvednou náklady na refinancování italského veřejného dluhu, které komise odhaduje na 145,7 procenta HDP.
Italští vládní ministři kritizovali jestřábí tón ECB, když minulý týden zvýšila úrokové sazby. Výpůjční náklady v eurozóně letos vzrostly o 2,5 procentního bodu po sérii zvýšení ze strany tvůrců sazeb, přičemž další budou následovat na začátku roku 2023. Zpřísnění úvěrových podmínek také způsobilo rozdíl mezi výnosy německých a italských dluhopisů, což je klíčový ukazatel rizikový sentiment, rozšířit.