Jihokorejský prezident Yoon Suk Yeol ve Spojených arabských emirátech podporuje návrat k jaderné energii

Jihokorejský prezident Yoon Suk Yeol (vlevo) vystoupil s projevem na Týdnu udržitelnosti v Abu Dhabi
Jihokorejský prezident Yoon Suk Yeol (vlevo) vystoupil s projevem na Týdnu udržitelnosti v Abu Dhabi

Poznámky Yoon Suk Yeola na summitu ve Spojených arabských emirátech, které pronesl před vůdcem země šejkem Mohammedem bin Zayed Al Nahyanem, posloužily k podtržení závazku Soulu k jaderné energii, když pracuje na dokončení první atomové elektrárny na Arabském poloostrově.

Jihokorejský prezident Yoon Suk Yeol v pondělí řekl, že snahy jeho národa být uhlíkově neutrální do roku 2050 budou částečně záviset na návratu k jaderné energii, i když se jeho předchůdce snažil ustoupit od atomové energie.

Yoonovy komentáře na summitu ve Spojených arabských emirátech , pronesené před vůdcem země, šejkem Mohammedem bin Zayed Al Nahyanem , posloužily ke zdůraznění závazku Soulu k jaderné energii, když pracuje na dokončení první atomové elektrárny na Arabském poloostrově.

To by mohlo vést k tomu, že Jižní Korea čeká na lukrativní smlouvy na údržbu a budoucí projekty ve Spojených arabských emirátech, k nimž se Soul v posledních letech přiblížil.

„Korea… deklarovala svůj cíl uhlíkové neutrality do roku 2050,“ řekl Yoon v projevu na Abu Dhabi Sustainability Week.

„Abychom tohoto cíle dosáhli, pracujeme na rychlé obnově jaderného energetického systému, který dodává bezuhlíkovou elektřinu.“

„Pokud naše dvě země spojí úsilí v oblasti rozvoje čisté energie… posílí to nejen energetickou bezpečnost našich dvou zemí, ale také to přispěje ke stabilitě globálního trhu s energií,“ dodal Yoon.

Yoonův předchůdce, prezident Mun Če-in, se snažil odklonit Jižní Koreu od jaderné energetiky uprostřed bezpečnostních a úplatných skandálů a japonské jaderné katastrofy ve Fukušimě v roce 2011.

Obnovené globální zaměření na změnu klimatu – a prudký nárůst cen fosilních paliv po omezení pandemie koronaviru a ruské válce na Ukrajině – však do jisté míry přehodnocuje jadernou energii.

Spojené arabské emiráty také slibují, že budou do roku 2050 uhlíkově neutrální – což je cíl, který je stále obtížné posoudit a který Emiráty stále plně nevysvětlily, jak toho dosáhnou.

Jaderná elektrárna Barakah za 20 miliard dolarů, první pokus Soulu postavit atomové reaktory v zahraničí, bude jednoho dne tvořit téměř čtvrtinu všech energetických potřeb Emirátů.

Yoonovo objetí jaderné energie také poskytuje jistou záruku, že Jižní Korea bude i nadále investovat do údržby elektrárny Barakah.

Francie, také domov jaderných elektráren a dalšího emirátského obchodního a vojenského spojence, usilovala o zakázky i zde.

Již na Yoonově čtyřdenní cestě do Spojených arabských emirátů se šejk Mohammed dočkal příslibu, že v zemi investuje přibližně 30 miliard dolarů.

Státní návštěvy se účastní také lídři těžké váhy z Hyundai, Samsung a dalších společností.

Během své cesty Yoon také navštívil jihokorejské speciální jednotky rozmístěné ve Spojených arabských emirátech, temné rozmístění, které vyrostlo z dohody Soulu o jaderné elektrárně. Jednotka Akh se skládá z přibližně 150 vojáků.

„SAE jsou náš bratrský národ… Toto není cizí země jménem SAE – tady je vaše země,“ řekl shromážděným silám jestřábí Yoon.

On i jeho žena, která ho na cestě doprovázela, měli na sobě pouštní maskáče.

„Bezpečnost našeho bratrského národa je naší bezpečností. Nepřítelem SAE, jejich nejnebezpečnějším národem, je Írán a naším nepřítelem je Severní Korea… Jsme ve velmi podobné situaci jako SAE,“ řekl.

Yoonovy komentáře přicházejí v době, kdy se Emiráti snaží zajistit svůj vztah s Íránem, hlavním obchodním partnerem.

SAE je také domovem asi 3 500 amerických vojáků na letecké základně Al-Dhafra, námořní základně ve Fujairah a na dalších místech.

Emiráti již zaplatili 3,5 miliardy dolarů za raketový systém země-vzduch z Jižní Koreje Cheongung II neboli „Nebeský luk“, který se má chránit před vzdušnými hrozbami.

Emirátští představitelé se stále více zajímají o ochranu svého vzdušného prostoru poté, co se stali terčem útoků dronů na dlouhé vzdálenosti ze strany jemenských rebelů Houthi podporovaných Íránem – dronů pravděpodobně postavených Teheránem nebo s jeho pomocí.

Jižní Korea se ocitla pod tlakem napětí kolem zhroucené jaderné dohody Íránu se světovými mocnostmi.

Miliardy dolarů z íránských fondů zůstávají v Soulu zmrazené americkými sankcemi.

V roce 2021 Írán uprostřed sporu několik měsíců držel jihokorejský ropný tanker.

Yoonova manželka Kim Keon Hee však měla na vojáky jinou otázku.

Zeptala se, zda vojáci viděli lišky v emirátské poušti.

Zdroj: https://www.newarab.com/news/south-korea-president-uae-backs-return-nuclear-power