Prezident Angoly João Lourenço dnes hovoří na všeobecné rozpravě 78. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů, které začalo toto úterý zde v New Yorku ve Spojených státech amerických, pod heslem „Obnova důvěry a Obnovte globální solidaritu prostřednictvím akcí k urychlení realizace cílů udržitelného rozvoje (SDG) z Agendy 2030 k dosažení míru, prosperity, pokroku a udržitelnosti pro všechny“.
Angolský státník vystoupí dopoledne (odpoledne v Angole), po intervencích ze Seychelských ostrovů, Rwandy, Namibie, Zambie a Chorvatska.
Podle mimořádného a zplnomocněného velvyslance a stálého představitele Angoly při OSN Francisca da Cruze bude hlava státu ve svém projevu hájit postoje související s angolskou zahraniční politikou, postoj Angoly ve vztahu ke konfliktu mezi Ruskem a Ukrajina, vždy navrhující schůdné cesty k dosažení efektivního míru v tomto regionu světa.
Francisco da Cruz řekl, že prezident republiky by měl také mluvit jako šampión za usmíření a mír v Africe, což je titul udělovaný Africkou unií, se zaměřením na mír a bezpečnostní otázky, které sužují kontinent. „Myslíme si, že Angola bude mít velmi aktivní účast,“ zdůraznil diplomat.
V souvislosti se změnou klimatu mimořádný a zplnomocněný velvyslanec a stálý zástupce Angoly při OSN řekl, že hlava státu bude sdílet svou vizi na toto téma a ukáže, že je třeba, aby všechny země vynaložily úsilí na zmírnění klimatu. změna.klimatické vlivy. „Generální tajemník OSN organizuje summit, na kterém Angola sdělí své postoje k této záležitosti a iniciativy, které v této oblasti provádí,“ zdůraznil.
Francisco da Cruz se na druhou stranu nechal slyšet, že angolský státník bude dnes později jako úřadující prezident Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OEACP) předsedat schůzce, která se bude zabývat otázkami souvisejícími s organizací, nikoli zmínit řadu setkání s jejich africkými protějšky a zbytkem světa, mluvit o spolupráci, rozvoji a mezinárodní bezpečnosti.
Lula da Silva a Joe Biden zahajují debaty
První den všeobecné rozpravy Valného shromáždění Organizace spojených národů se nesl ve znamení projevů Luíse Inácia Lula da Silvy z Brazílie a Joe Bidena ze Spojených států amerických.
Lula da Silva, který se o 14 let později vrátil do ústředí OSN jako prezident Brazílie, ve svém vystoupení kladl důraz na otázky změny klimatu a boj proti nerovnostem ve světě s důrazem na hlad, připomněl, že miliony lidí , po celém světě, pokračovat ve spánku, aniž byste věděli, co budete jíst další den.
Ve světle této situace řekl, že je nutné překonat rezignaci, aby bylo jasné, že tato nespravedlnost je přirozený jev. „Od těch, kteří vládnou světu, chybí politická vůle překonat nerovnosti,“ zdůraznil.
Dalším tématem, které si zasloužilo pozornost Luly da Silvy, byly ozbrojené konflikty existující ve světě, s důrazem na konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Prezident Brazílie řekl, že tento konflikt ukazuje neschopnost členských států Organizace spojených národů najít řešení tohoto problému.
V návaznosti na tuto myšlenku Lula da Silva kritizoval Radu bezpečnosti OSN, protože podle jeho názoru nebyla schopna plnit svou roli.
Pokud jde o tento aspekt, zdůraznil, že OSN si musí pamatovat svou roli budovatele spravedlivějšího světa.
Jak se očekávalo, Joe Biden si část svého projevu vyhradil, aby hovořil o ruské invazi na Ukrajinu, a dokonce tuto zemi obvinil, že je za tuto válku odpovědná výhradně.
Prezident Spojených států Joe Biden si při této příležitosti posteskl nad tím, že Valné shromáždění Organizace spojených národů už druhý rok po sobě pronásleduje válka. Joe Biden uvedl, že USA jsou součástí skupiny zemí, které chtějí tuto válku ukončit, a poznamenal, že právě z tohoto důvodu podporují Ukrajinu v jejím úsilí o dosažení spravedlivého a trvalého míru.
António Guterres
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres při zahájení diskusí uvedl, že svět má nástroje a zdroje, aby mohl reagovat na společné výzvy, kterým čelí, ale k dosažení tohoto cíle potřebuje odhodlání, přičemž má na paměti, že svět, který potřebuje „státníky a ne hry nebo slepé uličky“.
Generální tajemník Organizace spojených národů hájil potřebu použít odhodlání jako prostředek k uzdravení rozporů k navázání míru, hájení důstojnosti a hodnoty každého člověka, dosažení cílů udržitelného rozvoje a také k reformě multilateralismu ve prospěch společného dobra.
Toto zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů znamená návrat plně osobních setkání po vypuknutí pandemie Covid-19.
Co je valná hromada?
Valné shromáždění je jedním ze šesti hlavních orgánů Organizace spojených národů a jediným orgánem, ve kterém mají všechny členské státy rovné zastoupení. Jeho pravomocí je dohlížet na rozpočet OSN, jmenovat nestálé členy Rady bezpečnosti, přijímat zprávy od ostatních institucí OSN a vydávat doporučení ve formě rezolucí. Valné shromáždění se schází pod velením svého prezidenta nebo generálního tajemníka na pravidelných výročních zasedáních, tj. od září do prosince a poté v lednu, dokud nebudou vyřešeny všechny otázky. Může být také volána na speciální a nouzová sezení. Jeho složení, funkce, pravomoci, hlasování a postupy jsou stanoveny v kapitole IV Charty Organizace spojených národů.
O důležitých otázkách, zejména o doporučeních týkajících se míru a bezpečnosti, rozpočtových otázkách a volbě, přijímání, pozastavení nebo vyloučení členů, se na Valném shromáždění hlasuje dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, zatímco o ostatních otázkách se rozhoduje. prostou většinou. Valné shromáždění může vydávat doporučení v jakékoli záležitosti spadající do působnosti Organizace spojených národů, s výjimkou otázek míru a bezpečnosti, za které odpovídá Rada bezpečnosti.
Shromáždění se v 80. letech stalo fórem pro dialog Sever-Jih: diskuse o problémech mezi průmyslovými zeměmi a rozvojovými zeměmi. Tyto problémy se dostaly do popředí kvůli fenomenálnímu růstu a měnícímu se složení jejích členských států.
V roce 1945 měla OSN 51 členů, zatímco v roce 2015 bylo součástí organizace 193 zemí, z nichž více než dvě třetiny jsou rozvojové země.
Rozvojové země jsou díky svému počtu schopny určovat program shromáždění, charakter debat i povahu jeho rozhodnutí.
Pro mnoho rozvojových zemí je OSN zdrojem velké části jejich diplomatického vlivu a hlavním východiskem pro jejich iniciativy v oblasti mezinárodních vztahů.
První zasedání Valného shromáždění OSN bylo svoláno 10. ledna 1946 do Westminster Central Hall v Londýně a zúčastnili se ho zástupci 51 zemí. Další výroční zasedání se konala v různých městech: druhé zasedání v New Yorku a třetí zasedání v Paříži. Na začátku sedmého výročního řádného zasedání, 14. října 1952, se natrvalo přestěhovala do sídla Organizace spojených národů v New Yorku. Jako první vždy vystoupí Brazílie, následovaná Spojenými státy americkými.
