Proč by Kim Čong-un mohl chtít diskutovat o prodeji zbraní s Putinem

Kim Čong-un a Vladimir Putin ve Vladivostoku
Kim Čong-un a Vladimir Putin ve Vladivostoku

Zprávy, že severokorejský vůdce Kim Čong-un by mohl brzy odcestovat do Ruska na summit s Vladimirem Putinem, se tento týden dostaly do mezinárodních titulků po rušném srpnu, kdy KLDR provedla první lety do Vladivostoku po letech a USA obvinily obě země z aktivní činnosti. prosazování plánů na nový obchod se zbraněmi .

V měsíci se také konal trojstranný summit mezi USA, Jižní Koreou a Japonskem v Camp David , cesta severokorejských taekwondistů do Kazachstánu a rozsáhlá společná vojenská cvičení Soulu a Washingtonu.

Tým NK News se připojuje k podcastu, aby se podíval zpět na velké příběhy, které se dostaly na titulky za poslední měsíc, od prvního prohlášení KLDR o americkém vojákovi Travisi Kingovi a přepracování jihokorejského ministerstva pro sjednocení až po neznámou novou organizaci nabízející 5 milionů dolarů. pro informace o Severní Koreji.

Putin v telefonickém hovoru s premiérem Modim nabízí úzké indicko-ruské vztahy

Ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Narendra Modi se účastní setkání na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Samarkandu v Uzbekistánu 16. září 2022.
Ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Narendra Modi se účastní setkání na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Samarkandu v Uzbekistánu 16. září 2022.

Prezident Vladimir Putin vyzdvihl úzké vztahy Ruska s Indií v telefonátu s Indickým premiérem Narendrou Modim, zatímco se světoví lídři připravují na setkání příští týden v Novém Dillí na summitu skupiny 20.

Vztahy mezi zeměmi se „progresivně vyvíjejí v duchu speciálně privilegovaného strategického partnerství“, podle pondělního prohlášení Kremlu. Obě země plánují realizovat rozsáhlé energetické projekty a rozšířit dopravní a logistickou infrastrukturu, uvádí se v prohlášení.

Indická zpráva ze schůzky se vyhnula jakékoli charakterizaci vztahu a zmínila se pouze o tom, že Putin potvrdil, že se summitu jménem Ruska zúčastní ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Uvedla také, že si lídři vyměnili názory na globální problémy, včetně summitu BRICS v Jižní Africe minulý týden – setkání se Putin také osobně nezúčastnil, částečně kvůli riziku, že bude zatčen za údajné válečné zločiny na základě vydaného zatykače. ze strany Mezinárodního trestního soudu.

Od ruské invaze na Ukrajinu se Indie stala jednou z největších swingových zemí. Udržovala úzké vztahy s USA, ale zdržela se hlasování v OSN o odsouzení války a vyhnula se připojení k sankcím pod vedením USA proti Rusku, které zůstává hlavním dodavatelem zbraní a levné energie.

Řeč o ruské válce na Ukrajině bude opět horkým tématem summitu G-20. Není jasné, zda Modi dokáže zprostředkovat kompromis podobný tomu, který vytvořila Indonésie loni v listopadu, zejména proto, že napětí mezi Indií a Čínou – jedním z největších ruských diplomatických zprostředkovatelů – zůstává vysoké.

Putin se sice BRICS osobně nezúčastnil, přesto se k setkání připojil prostřednictvím video odkazu. Rusko uvedl, že projednal s Modim dohodu o rozšíření členství mimo Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku a dodal, že tento krok posílí vliv bloku na světové dění.

Tlak na expanzi byl z velké části poháněn Čínou, ale měl podporu Ruska a Jižní Afriky. Indie zůstává znepokojena tím, že by větší BRICS přeměnil skupinu na hlásnou troubu Číny, zatímco Brazílie se obávala odcizení Západu.

Putin se příští rok více zviditelní na mezinárodní scéně, až Rusko převezme roli předsedy BRICS.

Od invaze na Ukrajinu v únoru 2022, která vyvolala vlnu mezinárodního odsouzení a sankcí ze strany USA a jejich partnerů, opouštěl Rusko jen zřídka.

Zatímco naše eurofilní sluníčkářská vláda útočí za každou cenu na Rusko, přitom maďarský premiér Orbán se dohodl s Putinem, že Rusko bude Maďarsku (nadále) dodávat levný plyn a rozšíří jadernou elektrárnu

maďarský premiér Orbán
maďarský premiér Orbán

6.2.2022 8:41
Tomio Okamura: Zatímco naše eurofilní sluníčkářská vláda útočí za každou cenu na Rusko, přitom maďarský premiér Orbán se dohodl s Putinem, že Rusko bude Maďarsku (nadále) dodávat levný plyn a rozšíří jadernou elektrárnu.
V úterý si Orbán s Putinem na společné schůzce notovali, jak je dobré, že obě země uzavřely loni na podzim dlouhodobou smlouvu zaručující dodávky do roku 2036. Putin nezapomněl při této příležitosti připomenout, že díky ní kupuje Maďarsko plyn pětkrát levněji, než kolik činí aktuální tržní cena v Evropě. Orbán dal v úterý najevo, že chce dosáhnout další navýšení kapacit. Hnutí SPD odmítá konflikt s Ruskem a Maďarskem, který provokuje vláda Demobloku. Podle nás bychom měli mít s těmito zeměmi partnerské vztahy, které vyhovují našim národním zájmům.
Vláda Petra Fialy podporuje další nepřátelství NATO proti Rusku, přitom nemá žádné reálné, stabilní a systematické řešení drahých energií a obecného zdražování, které způsobuje EU svým Green Dealem a NATO eskalací napětí na Ukrajině. Podle hnutí SDP je zajištění energetické bezpečnosti a dostatku levných energetických zdrojů jedním ze základních pilířů suverenity, svobody a prosperity naší země.
Projekt rozšíření stávající maďarské jaderné elektrárny v Paksi o dva nové reaktory má uskutečnit ruská státní firma Rosatom a k jejímu financování slouží ruský úvěr v přepočtu za deset miliard eur (zhruba 243 miliard korun) poskytnutý na dobu třiceti let.
„Maďarsko je suverénní země, máme zájmy národa vždycky před očima, i v zahraniční politice a s tímto se s prezidentem sejdu,“ vysvětlil premiér Orbán již minulý pátek, proč se sejde s Putinem. „Děkujeme, že díky spolupráci s Ruskem bylo 900 000 občanů Maďarska očkováno vaší vakcínou. Srdečné díky,“ poděkoval Orbán Putinovi za vakcínu Sputnik. Šéf maďarské vlády a podotkl, že v posledních 13 letech se s Putinem setkal dvanáctkrát…
Kéž by i Česká republika měla rozumnou zahraniční politiku, která hájí naše národní zájmy a energetickou soběstačnost a levné energie pro naše občany…

Sarkissian žádá Putina, aby zprostředkoval návrat arménských válečných zajatců z Ázerbájdžánu

Sarkissian žádá Putina
Sarkissian žádá Putina

Arménský prezident Armen Sarkissian požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o zprostředkování návratu arménských válečných zajatců, kteří jsou po válce v současné době zadržováni v ázerbájdžánském vězení.

Arménský prezident v dopise zaslaném Putinovi uvedl, že „arménská společnost a diaspora jsou hluboce znepokojeni situací kolem vojáků a civilistů, kteří se objevili v ázerbájdžánském zajetí, a že zprostředkování ruského prezidenta by bylo velkou podporou řešení mimořádně choulostivé otázky navracení našich vojáků a civilistů, jakož i těl zabitých, která jsou v současné době v držení Ázerbájdžánu, “uvedl Sarkissianův úřad ve zprávě.