Březen, 2022 | realityjih.cz

Prof. Ing.Staněk CSc. Válka na Ukrajině. Podrobně analyzuje ekonomické dopady na Evropu, Rusko, Ukrajiinu

Politické NEWS Kladivo bude přinášet zajímavosti dnešní politiky. Sledováním reklam a kliknutím na odkaz reklamy mě podporujete. Finanční dar za odvedenou práci bude srdečně vítán.

Jak dlouho ještě porostou ceny v Maďarsku?

Zdá se, že rekordní ceny pohonných hmot, související energetická krize a globální inflace dohnaly škody způsobené koronavirem globální ekonomice. Ačkoli jsme to my Maďaři zažili na vlastní kůži, musíme nyní čelit nápadnějším údajům než dříve.
Očekávání analytiků o inflaci až 6,3 procenta také výrazně překonala očekávání, protože tempo zhoršování peněz v říjnu zrychlilo:

– podle posledních údajů Maďarského Ústředního statistického úřadu. Ve srovnání se zářím 2021 život v Maďarsku zdražil o 1,1 procenta.

Největší nárůst o 30,7 procenta v říjnu naměřil ČSÚ ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. V důsledku neustálé poptávky po opatřeních na podporu rodiny – mnoho lidí dává přednost rekonstrukci svých stávajících domů, protože si nové již nemohou dovolit – se nezastavila ani cena zboží pro úpravu a údržbu domu: zboží vzrostlo o 13,9 procenta v jednom roce. Zdražení alkoholických nápojů a tabákových výrobků o 11,3 procenta je ale také kapesní změnou – především kvůli letošnímu zvýšení spotřební daně.

Kvůli třináctiletému snižování režijních nákladů vzrostly v říjnu ceny energií pro domácnosti meziročně jen o 0,6 procenta. Změnu vysvětluje především zvýšení cen uhlí (4,5 procenta oproti říjnu 2020), briket (3,6 procenta) a palivového dřeva (5 procent) a lahvového plynu (2,5 procenta), což je samozřejmě především kvůli nižším příjmům, nese rozpočet venkovských domácností. Uvolnění cen energií na volném trhu v říjnu bude zaplaceno ve zvýšení spotřebitelských cen v následujících měsících poté, co společnosti nakupující odtud začnou přenášet zvýšení nákladů.

Významnou roli v tom sehrála skutečnost, že kvůli rekordně vysokým cenám slunečnicových semínek a řepky v roce byl kuchyňský olej v říjnu o 30,4 procenta vyšší a margarín o 18,8 procenta vyšší než ve stejném období předchozího roku. průměrný růst cen potravin o 5,4 procenta. Tyto produkty nadále nejvíce zdražují. V našich předchozích článcích o příčinách zdražování mouky a chleba zatím mlýny ani pekaři nedokázali poskytnout přesná data o rozsahu očekávaného zdražování, ale nedávná data ČSÚ ukazují, jak moc můžeme očekávat zdražení. budoucnost:

Významné je také zdražení jídel na pracovišti o 10,1 procenta, drůbežího masa o 9,3 procenta, pečiva o 8,4 procenta, bufetových jídel a jídel v restauracích o 7,9 procenta oproti říjnu loňského roku. Odkládat nákup zboží dlouhodobé spotřeby na říjen bylo pro někoho špatné, protože nedávná data ukazují průměrný nárůst zboží o 5,4 procenta. V rámci toho se o 12,7 procenta více připlatilo za kuchyňský a další nábytek, o 12,5 procenta za pokojový nábytek, 10,8 procenta za šperky a 6,9 procenta za nová auta. Růst ceny druhého jmenovaného není ve světle odstávek továren kvůli problémům s dodávkami v automobilovém průmyslu překvapivý. Stejně jako to, že oproti loňsku výrazně vzrostl poplatek za opravy vozidel o 8,4 procenta. Pozadím je nárůst mzdových nákladů způsobený nedostatkem pracovních sil a růstem cen dílů.

Růst cen se nezpomaluje
Vzhledem k nižší základně předchozího roku je míra inflace v říjnu vyšší, pokud ji porovnáme s cenovými hladinami v říjnu loňského roku. Analytici očekávají, že trend bude pokračovat i v následujících měsících a my se můžeme připravit na další zdražování, protože říjnový růst cen energií v Evropě ani dopad vyšších cen pohonných hmot se ve spotřebitelských cenách zatím neprojevily. Tempo měnové akcelerace dobře ilustruje skutečnost, že spotřebitelské ceny vzrostly v říjnu ve srovnání se zářím 2021 v průměru o 1,1 procenta.

Ve svém komentáři to zdůraznil i Péter Virovácz, analytik ING Bank. Upozornil, že prudký růst cen není jen důsledkem nízké základny, protože spotřební koš rostl měsíčně o 1,1 procenta, takže očekává další zrychlení inflace.

Ceny potravinářských výrobků vzrostly o 0,7 procenta, ale bez započtení sezónních potravin (brambory, čerstvá zelenina, čerstvé domácí a jižní ovoce dohromady) naměřil ČSÚ průměrný nárůst cen o 1,1 procenta. Za měsíc zdražila mouka 6,9, suché těstoviny 3,6, chléb a káva 3,1, čokoláda, kakao 2,9, margarín 2,6, cukr 2,4, sýr 2,1, vejce o 1,5 procenta a pečivo o 1,3 procenta, což je jen mírně kompenzováno tím, že ceny sezónních potravin klesly o 2,0 procenta méně.

Nejpozoruhodnější změnou je, že ceny pohonných hmot vzrostly za jeden měsíc o 7,3 procenta. Cena zřejmě zanedbaných oděvů v říjnu mírně vzrostla o 1,5 procenta. Zboží dlouhodobé spotřeby vzrostlo o 0,7 procenta, včetně ojetých aut o 1,8 procenta a kuchyňského a ostatního nábytku o 1,1 procenta.

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠÍK DŮCHODCŮ SE ZVÝŠIL O 5,7 PROCENTO PROTI ŘÍJNU 2020,

oproti září naměřil ČSÚ průměrný nárůst cen o 0,9 %.

Za prvních deset měsíců roku 2021 vzrostly spotřebitelské ceny za všechny domácnosti meziročně v průměru o 4,6 procenta, inflace u důchodového spotřebního koše byla 4,2 procenta.

Analytici zůstávají pesimističtí
V listopadu může míra meziročního růstu cen překročit hranici sedmi procent, uvedl ve své prognóze János Nagy, makroekonomický analytik Erste Bank. Domníval se, že ačkoliv režie domácností zatím není ovlivněna růstem cen energií, firemní sektor není chráněn, takže zdražování by se mohlo stavět již v následujících měsících. Vzhledem k tomu, že dopad zvýšení spotřební daně a cen pohonných hmot už od ledna doznívá, může se tempo růstu cen zpomalit, ale dosažení inflačního cíle centrální banky může trvat déle, než se původně očekávalo (MNB toleranční pásmo).

To je podpořeno proinflačními riziky: přelévacími efekty expanzivní fiskální politiky, pokračujícím růstem mezd a rostoucími cenami energií a komodit, jakož i třenicemi spotřebitelských cen na straně nabídky.

Domácí i světová inflace je vyšší, než se očekávalo, a prudké zvýšení regionálních centrálních bank by mohlo vyvinout silný tlak na maďarskou centrální banku, aby se odchýlila od zářijového trendu, tedy zvýšení o 15 procentních bodů v rozhodnutí o úrokových sazbách příští úterý, upozornil János Nagy.

Rostoucí cenový tlak se podle hlavního analytika Takarékbank Gergelyho Supana odráží v tom, že jádrová inflace vzrostla na 4,7 procenta, což výrazně předčilo očekávání. Vzhledem k trvale vysoké inflaci bylo nutné spustit cyklus zvyšování úrokových sazeb a sekundární efekty cen komodit představují řadu proinflačních rizik.

MNB může být nucena urychlit cyklus zvyšování úrokových sazeb kvůli explodující poptávce kvůli znovuotevření a očekávanému nárůstu mezd kvůli nedostatku pracovních sil

– řekl analytik, který řekl, že inflace by mohla v následujících měsících dále růst. V listopadu by mohla dosáhnout až sedmi procent a od začátku příštího roku pak prudce klesnout. Dodal, že letos zvýší inflační očekávání ze 4,9 procenta na 5 procent a v příštím roce ze 4,4 procenta na 4,7 procenta.

Analytici ING zaujali ve své nejnovější prognóze podobný názor: letos předpovídají průměrnou míru inflace 5 procent a v příštím roce nárůst cen o více než 4,5 procenta. Je možné, že se Magyar Nemzeti Bank odchýlí od přírůstku 15 bazických bodů zaznamenaného v posledních dvou měsících a hodlá zvýšit úrokové sazby mnohem výrazněji, uvedl Péter Virovácz.

Gábor Regős, vedoucí makroekonomické obchodní jednotky Századvég Gazdaságkutató Zrt. Zpomalení inflace rovněž vyžaduje zmírnění poptávky na makroúrovni, oživení dodavatelských řetězců a normalizaci cen energií.

Žádný únik Německa od uhlí není možný bez plynových elektráren?

Odborníci tvrdí, že v Německu bude nutné postavit nové plynové elektrárny kvůli brzkému vyřazení uhlí, o které usiluje koalice semaforů. Je potřeba desetinásobné zvýšení kapacity. Je to proveditelné?

Energetické plány koalice semaforů dostávají německé dodavatele pod tlak. Odborníci a zástupci energetiky varují, že pokud by došlo k vyřazení uhlí již v roce 2030, mohl by se hrozit nedostatek elektřiny. K tomu „ideálně“ směřuje koaliční smlouva mezi SPD, Zelenými a FDP. Masivní rozšíření obnovitelných energií pak nebude stačit – zvláště ne ve dnech, kdy málo fouká a nesvítí slunce.

Upozornění na výpadek proudu
„Pokud uhelná a jaderná energie zcela odejdou ze sítě, vznikne obrovská mezera, kterou je třeba zaplnit,“ říká šéf e.on Leonhard Birnbaum. To je možné pouze se zdrojem, který dodává spolehlivě: plyn. Birnbaum nevidí v krátkodobém horizontu žádnou alternativu k plynovým elektrárnám. Průmysl rovněž považuje plynové elektrárny za nezbytnou přechodnou technologii pro energetickou transformaci. Federace německého průmyslu (BDI) v posledních měsících opakovaně zdůrazňovala, že k zajištění bezpečnosti dodávek jsou nezbytné nové plynové elektrárny. Panují obavy, že bude nedostatek elektrické energie v Německu. Budoucí vláda se proto zaměří na výstavbu nových plynových elektráren vedle obnovitelných zdrojů energie, jako je např. jako slunce a vítr. Jedinou podmínkou je, že musí být „H2-ready“, což znamená, že musí být možné je později převést na zelený vodík. „Bez nových plynových elektráren jako překlenovací technologie se vystavujeme riziku výpadku, navzdory veškeré snaze o rozšíření obnovitelných zdrojů,“ varuje Andreas Pinkwart (FDP), ministr hospodářství Severního Porýní-Vestfálska.

Je potřeba dalších 23 gigawattů Energetický ekonomický institut (EWI) na univerzitě v Kolíně nad Rýnem nyní určil, jak vysoký je požadavek. Podle experta EWI Maxe Gierkinka musí být do roku 2030 vytvořeny nové kapacity 23 gigawattů. Čistě matematicky by to odpovídalo výkonu 23 jaderných elektráren. BDI vidí ještě větší potřebu. Prezident Siegfried Russwurm se domnívá, že plynové elektrárny o výkonu 43 gigawattů bude potřeba postavit do roku 2030. K takovým cílům je energetika stále na míle vzdálena. Federální síťová agentura v současné době plánuje rozšíření o pouhých 2,3 gigawattu do roku 2023. Aby byly splněny klimatické cíle nadcházející vlády semaforů, musely by se kapacity do roku 2030 desetinásobně zvýšit. „Je to síla,“ říká Gierkink, výzkumník EWI. Dodavatelé a výrobci rostlin jsou pod tlakem. Nyní musí rychle začít stavět nové elektrárny. Koneckonců, plánování a výstavba nových projektů může trvat roky. „Už nezbývá mnoho času,“ varuje v „Handelsblatt“ Kerstin Andrae, generální ředitelka Spolkového svazu německé energetiky a vodního hospodářství BDEW. „Nikdo, kdo chce postupně vyřadit uhlí, nesmí bránit novým plynovým elektrárnám schopným vodíku.“ Je třeba zajistit, aby tyto elektrárny byly skutečně postaveny.

RWE chce rozšířit kapacity plynových elektráren První dodavatelé zareagovali a jsou připraveni investovat do nových plynových elektráren. RWE hodlá do roku 2030 postavit nejméně 2000 megawattů kapacity plynové elektrárny. Bylo by myslitelné postavit systémy na starých uhelných elektrárnách skupiny. S kapacitou 14 gigawattů má RWE druhou největší flotilu plynových elektráren v Evropě. Jihozápadní německá společnost EnBW také zkoumá, zda lze tři důležité uhelné elektrárny přeměnit na zemní plyn a později na klimaticky neutrální plyn. STEAG chce také prozkoumat možnou přeměnu černouhelné elektrárny Walsum 10 v Duisburgu na zemní plyn. Rychlejší alternativou by byly malé decentralizované systémy. „Namísto toho, abychom se zaměřovali výhradně na nové velké plynové elektrárny, jejichž plánování a schvalovací procesy trvají roky, lze decentralizované kogenerační elektrárny založené na kombinované výrobě tepla a elektřiny rychle a snadno integrovat do stávající infrastruktury,“ říká společnost 2G Energy, která se na takové systémy specializuje. Plánovací doby pro projekty decentralizované kombinované výroby tepla a elektřiny se pohybují mezi dvěma a osmi měsíci. Volejte do politiky Šéf Siemens Energy Christian Bruch nyní vidí politiku ve vlaku. „Nyní je důležité plány rychle realizovat a vytvořit podmínky pro soukromé investice do přeměny,“ požaduje. Výzkumník EWI Gierkrink obhajuje státní pobídky pro masivní rozšíření plynových elektráren. „Tržní podmínky v současnosti neumožňují rozšíření o 23 GW.“

Tomio Okamura: Dnešní aktuality 22.3.2022

Vážení přátelé, toto je aktuální politické usnesení předsednictva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), ve kterém informujeme, že vládní pětikoalice Petra Fialy neřeší extrémní zdražování. Požadujeme, aby vláda pomohla lidem nebo podala demisi. Vláda prohlasovala totalitní pandemický zákon protiústavně a hnutí SPD proti tomu podá ústavní stížnost. Je potřeba rozvolnit protiepidemická opatření a pandemický zákon zrušit. Vládní návrh státního rozpočtu bere peníze slušným lidem a nechává je nepřizpůsobivým. Hnutí SPD proto k němu předkládá řadu pozměňovacích návrhů. Hnutí SPD se domnívá, že narušení suverenity a integrity státních hranic je aktem porušení mezinárodního práva. Vláda Petra Fialy dojednala s polskou vládou odškodnění za důl Turów v naprosto nedostatečné výši jedné miliardy korun. Studie totiž vyčíslují škody na dvě až čtyři miliardy. Evropská unie prosazuje vytvoření společné armády a jednotné zahraniční politiky EU. Hnutí SPD to jednoznačně odmítá.

1. Vláda Petra Fialy neřeší extrémní zdražování. Požadujeme, aby vláda pomohla lidem nebo podala demisi.

Přestože od sněmovních voleb uběhlo již více než čtvrt roku a vláda koalice „SPOLU” (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) Pirátů a STAN byla prezidentem jmenována již před více než dvěma měsíci (17. prosince 2021), tak stále nepřichází s konkrétním řešením příčin ani důsledků rostoucích cen energií, potravin a bydlení a s podporou podnikatelským subjektům v souvislosti s důsledky opatření proti epidemii. Například vlády Polska, Maďarska a nově i Slovenska již přišly mj. s dočasným snížením daní na energie a základní potraviny na nulu, stanovením maximální ceny pohonných hmot, dočasným zmrazením úrokových sazeb u hypoték, atd. Vláda Petra Fialy jako jediná v rámci zemí V4 žádné plošné řešení občanům nenabídla. Přitom jsou občané z rostoucích cen energií a všeho okolo nás zoufalí a právem očekávají pomoc od vlády, která však stále nepřichází. Tato vláda není vládou odborníků a má velkou nedůvěru u velké části veřejnosti, která je oprávněná. Hnutí SPD požaduje po současné vládě Petra Fialy (ODS), aby přišla s konkrétními opatřeními, které pomohou plošně všem občanům překlenout současnou nelehkou situaci a zároveň aby zveřejnila konkrétní termíny, od kdy budou tato opatření platit. V opačném případě by měla vláda podat demisi.

2. Vládní pětikoalice Petra Fialy prohlasovala totalitní pandemický zákon protiústavně. Hnutí SPD proti tomu podá ústavní stížnost.

Poslanecká sněmovna silou 104 poslanců koalice „SPOLU” (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů a STAN a také navzdory nesouhlasu vládní většiny senátorů přehlasovala minulý týden po dalších 30 hodinách jednání senátní veto k vadnému pandemickému zákonu, kterým má vláda možnost omezovat další práva a svobody občanů. Poslanecký klub SPD udělal v této věci opět maximum, aby tento legislativní paskvil, projednávaný navíc neodůvodněně ve stavu legislativní nouze, nebyl schválen. Máme k průběhu jednání řadu zásadních výhrad. V rozporu s Jednacím řádem Sněmovny odebral místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) slovo předsedovi hnutí Tomio Okamurovi. Následně byl bezprostředně odhlasován procedurální návrh o prodloužení denní jednací doby, a to uprostřed projevu řečníka s přednostním právem. Tento procedurální návrh navíc nebyl přednesen navrhovatelem na mikrofon, jak stanoví zákon, tedy Jednací řád Sněmovny, ale pouze přednesen předsedajícím. Takový návrh o prodloužení schůze může být předložen pouze do 19. hodiny, což také dodrženo nebylo. Považujeme tyto kroky za jednoznačné porušení Zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a podáme v této věci ústavní stížnost. Pandemickým zákonem jsou omezována lidská práva, např. právo na podnikání nebo shromažďování.

3. Je potřeba rozvolnit protiepidemická opatření a pandemický zákon zrušit.

Je potřeba rozvolnit protiepidemická opatření a pandemický zákon zrušit. Testování na covid-19 podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) stálo veřejné zdravotní pojištění jenom v loňském roce zhruba 55 miliard korun a navíc jeho argumenty k nutnosti pandemického zákona po 1. březnu 2022 ohledně možnosti cestování našich občanů do zahraničí jsou lživé. Covid pasy pro cestování do zahraničí se totiž neřídí pandemickým zákonem, ale nařízením Evropské rady č. 2021/0068/COD a Evropského parlamentu. Pro SPD je navíc zcela nepřijatelné, aby omezující opatření byla i po 1. březnu 2022 vyhlašována vládou, a to bez projednávání Sněmovnou. Jsme přesvědčeni, že případná jednotlivá cílená opatření, nikoliv plošná, lze řešit prostřednictvím zákona na ochranu veřejného zdraví a krizového zákona.

4. Vládní návrh státního rozpočtu bere peníze slušným lidem a nechává je nepřizpůsobivým. Hnutí SPD proto k němu předkládá řadu pozměňovacích návrhů.

Vláda Petra Fialy (ODS) předložila do Sněmovny návrh státního rozpočtu na rok 2022. Hnutí SPD se k předloženému rozpočtu staví velmi kriticky, jelikož pokud tento návrh nedozná zásadních změn, bude mít závažný dopad na život běžných občanů, protože dojde mj. ke snížení úrovně zdravotní péče, zhoršení podmínek zdravotně postižených občanů a nízkému ohodnocení hasičů, policistů, nepedagogických pracovníků a vojáků. Prezident republiky Miloš Zeman návrh rozpočtu označil za protirůstový a proinflační. Kritika z jeho strany se týkala jak příjmů, tak i výdajů. Prezident zároveň označil za největší „blbost” v Programovém prohlášení současné vlády soutěž o národního ptáka, přičemž zmínil, že již 160 let je naším národním ptákem sokol. Poslanci SPD podají v rámci změn státního rozpočtu řadu pozměňovacích návrhů v celkovém objemu desítek až stovky miliard korun na straně příjmů i výdajů a přesunech v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu. Rozhodně nechceme ubírat peníze našim slušným a pracujícím občanům, kteří jsou pro nás na prvním místě. Škrtat je nutné na platbách nepřizpůsobivým, solárním baronům, politickým neziskovkám či na předražených zakázkách.

5. Hnutí SPD se domnívá, že narušení suverenity a integrity státních hranic je aktem porušení mezinárodního práva.

Hnutí SPD se domnívá, že jakékoliv narušení suverenity a integrity státních hranic ozbrojenými silami jiného státu je aktem porušení mezinárodního práva. Princip je princip a státní hranice a územní celistvost by se narušovat neměly, naše vlast s tím má tragické historické zkušenosti z let 1938, 1939 a 1968. Důležité z hlediska naší a evropské budoucnosti však je, aby situace nevyústila ve válku, ale naopak se otevřel prostor pro diplomatická jednání třeba v normandském formátu za účasti Francie a Německa. Důsledkem současné situace snad bude zamrzlý konflikt, což je lepší řešení než dříve očekávaná válka mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Ta by mohla přinést tragické nenahraditelné ztráty na lidských životech a značné hospodářské škody. Jejím důsledkem pro Českou republiku by nejspíše byla masová emigrace občanů Ukrajiny na naše území, která by zhoršila bezpečnost v naší republice a posléze způsobila snížení mezd našich občanů. Proto hnutí SPD varuje před takovými následky jiného než mírového řešení jedné z nejvážnějších krizí od doby skončení studené války.

6. Vláda Petra Fialy dojednala s polskou vládou odškodnění za důl Turów v naprosto nedostatečné výši jedné miliardy korun. Studie totiž vyčíslují škody na dvě až čtyři miliardy.

Tento týden je na pořadu jednání Sněmovny mimořádná schůze k problematice uzavřené mezivládní smlouvy mezi současnou vládou Petra Fialy (ODS) a polskou vládou ohledně vyrovnání za škody způsobené prohloubením těžebních limitů v příhraničním hnědouhelném dole Turów – Bogatyně. Dlouhodobě považujeme tuto situaci ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji za krajně znepokojující. Náš tehdejší krajský zastupitel a dnes poslanec za Liberecký kraj Radovan Vích upozorňuje na hrozící úbytek podzemních vod ve studních občanů ve Frýdlantském výběžku a ohrožení flóry a fauny v celém jizerskohorském pásu již od roku 2018, protože veškerá tehdejší jednání kraje s vládou ČR, ministerstvem životního prostředí a polskou stranou v rámci kompenzačních sanačních řešení žádné konkrétní pozitivní výsledky nepřinášela. Jsme přesvědčeni o tom, že smluvní odškodnění ve výši pouhých 45 milionů eur (1 miliarda korun), je zcela nevýhodné, přičemž 10 milionů eur obdrží vláda a zbytek dotčené obce. Před několika lety byly k této problematice zpracovány dvě projektové sanační studie, přičemž jedna hovoří o nákladech ve výši 2,1 miliardy a druhá dokonce o škodách přes 4 miliardy korun. To, že současná vláda „prodala” řešení vznikající škody Polsku za pouhou 1 miliardu korun, je podle nás zcela skandální. Jsme proto zásadně proti takto pojaté smlouvě a trváme na tom, že by ji vláda měla vypovědět a vyjednat lepší podmínky. Podle nás vláda dostatečně nejednala a prodala naši vodu v podstatě za hubičku. Důsledky budou hrozivé pro občany v části Libereckého kraje, kteří přijdou o vodu ve svých studních a my všichni přijdeme o chráněnou krajinnou oblast Jizerské hory v řádu několika málo dekád. Zastáváme názor, že bychom měli ze strany Polska požadovat mnohem více peněz a provedení dalších sanačních a kompenzačních opatření a také garanci záruk na smluvní plnění ze strany Polska.

7. Evropská unie prosazuje vytvoření společné armády a jednotné zahraniční politiky EU. Hnutí SPD to jednoznačně odmítá.

SPD odmítá přechod na většinové hlasování v Evropské unii o mezinárodních a bezpečnostních a lidskoprávních otázkách a uplatňování sankcí. Zrušení jednohlasnosti znamená, že jakékoli menší členské státy mohou být přehlasovány a nebude respektován jejich zájem v mezinárodních vztazích. Odmítáme vytvoření evropské bezpečnostní a obranné unie, ke kterému vyzval Evropský parlament. Současně by měly mít podle europarlamentu státy povinnost účasti na vojenských akcích připravovaných „Sil rychlého nasazení” v počtu 5000 vojáků doplněných vzdušnými silami. Česká republika tak může být snadno zatažena do konfliktů v zahraničí, které nejsou v zájmu občanů České republiky. Bývalé koloniální velmoci v EU a Německo chtějí uplatňovat neokoloniální politiku pod záminkou ochrany lidských práv a demokracie. Tyto návrhy v EU pod čísly A9-0354/2021 a A9-0358/2021 podpořili v Evropském parlamentu poslanci za KDU-ČSL, STAN, TOP 09, Piráty a ČSSD.

Tomio Okamura: Tisková konference hnutí SPD 22.3.2022

Vážení přátelé, toto je aktuální politické usnesení předsednictva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), ve kterém upozorňujeme, že čeští občané stále platí kvůli nečinnosti vlády Petra Fialy předražené ceny energií, pohonných hmot a potravin, přestože velkoobchodní cena plynu od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 %. Odmítáme nastupující totalitu, protiústavní potlačování občanských práv a cenzuru. Nechceme politické procesy a politické vězně v České republice. Prosazujeme pomoc uprchlíkům z Ukrajiny na nezbytně nutnou dobu a nesmí docházet ke snížení úrovně kvality života našich občanů a také ke snížení úrovně poskytování zdravotní péče. Budeme hlasovat proti prodloužení nouzového stavu. Odmítáme, aby mohla vláda lidem nařídit ubytování uprchlíků. Vláda schválila pobyt vojáků NATO na našem území. Hnutí SPD odmítá cizí vojenské základny i pobyt zahraničních vojáků na našem území. Podpoříme vyslání českých vojáků na Slovensko, pokud nedojde k jejich zneužití pro eskalaci konfliktu na Ukrajině.

1. Čeští občané stále platí kvůli nečinnosti vlády Petra Fialy předražené ceny energií, pohonných hmot a potravin, přestože velkoobchodní cena plynu od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 %.

Čeští občané stále platí předražené ceny energií, přestože velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 %. Z maxima, kdy v jednu chvíli jedna megawatthodina stála kolem 345 eur (8550 korun), cena do poloviny minulého týdne klesla na 102 eur/MWh (2600 korun). Lidé v ČR ale i tak kvůli nečinnosti současné vlády Petra Fialy musí nadále platit spekulativně předražené ceny energií, pohonných hmot a potravin, zatímco vlády ostatních evropských zemí občanům účinně pomáhají a zlevňují. Ceny pohonných hmot (PHM) v České republice jsou také stále vysoké. Přestože cena ropy na světových trzích poklesla v mezitýdenním srovnání ze 128 US dolarů na 102 US dolarů za barel, ceny PHM na našich čerpacích stanicích poklesly pouze minimálně. V celostátním průměru tak stále stojí litr nafty 48 korun a litr benzínu 46 korun a tyto ceny jsou stále o čtvrtinu vyšší než před měsícem. Vláda Petra Fialy (ODS) na rozdíl od jiných evropských vlád nenavrhla žádné funkční řešení, jelikož vládou navržené skončení povinného přimíchávání biopaliv do PHM a zrušení silniční daně ve skutečnosti žádný vliv na snižování ceny PHM pro naše občany nepřináší. Koaliční vláda SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů a STAN tak nechává české občany v čím dál větších existenčních problémech, přičemž i nadále se všechno pro naše občany zdražuje a naši občané dále chudnou. Přitom Fialova vláda má k dispozici regulační nástroje podobné jako Polsko anebo Maďarsko, anebo další evropské státy. Vláda ale dokazuje, že je neschopná a není občanům prospěšná a dostatečně nereaguje na zdražování a na energetickou krizi. Taková vláda právem ztratí důvěru občanů, protože nehájí jejich zájmy, a měla by proto podat demisi.

2. Odmítáme nastupující totalitu, protiústavní potlačování občanských práv a cenzuru. Nechceme politické procesy a politické vězně v České republice.

Zásadně odmítáme protiústavní potlačování občanských práv tak, jak je provádí současná vláda pětikoalice Petra Fialy, aby tak znemožnila kritiku vlastní neschopnosti řešit skutečné problémy českých občanů a udržela monopolní postavení svých lží. Odmítáme cenzuru pod falešnou záminkou, že „Česká republika je ve válce”. Je to lež, válečný stav u nás vyhlášen nebyl a argumentace o hybridní válce se dá zneužít kdykoliv. Pojem dezinformace není nikde definován a umožňuje snadné zneužití na umlčení kritiky. Předmětem vládních sankcí nejsou prokazatelné lži, ale jiné názory a publikování faktů, která jsou potlačována. Současná vláda navíc vyhrožuje sankcemi za slovní projevy pod falešnými záminkami, zatímco vládní lživá propaganda pokračuje. Nechceme politické procesy a politické vězně v České republice. Nesmíříme se s potlačováním demokracie a plíživým nástupem totality v České republice. Hnutí SPD bude nadále bojovat za svobodu a demokracii v ČR.

3. Prosazujeme pomoc uprchlíkům z Ukrajiny na nezbytně nutnou dobu a nesmí docházet ke snížení úrovně kvality života našich občanů a také ke snížení úrovně poskytování zdravotní péče.

Česká republika zažívá největší migrační vlnu ve své historii. V současné době evidujeme na našem území téměř 300 tisíc utečenců z Ukrajiny a další stále přicházejí. Osmkrát větší Německo jich přitom hlásí 200 tisíc. Situace je velmi vážná a bude jenom horší. Pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny je podle nás správné, ale pouze přiměřeně a na nezbytně nutnou dobu a po ukončení konfliktu na Ukrajině by se měli vrátit zpět budovat svoji rodnou zemi. Pokud nebudou v nejbližších dnech z úrovně vlády přijatá zásadní opatření ve způsobech přijímání, bude naše republika ekonomicky a sociálně v obrovských problémech. Opakovaně vyzýváme vládu, aby představila, jaký má plán. Vláda Petra Fialy ale žádný plán nemá. Naši občané mají oprávněné obavy o udržitelnost našeho zdravotního systému, sociálního systému, situaci na pracovním trhu, ve školství a trápí je zdražování, které Fialova vláda odmítá řešit. Je správné pomáhat, ale nesmí docházet ke snížení úrovně kvality života našich občanů a také ke snížení úrovně poskytování zdravotní péče a dlouhodobě odkládaných výkonů.

4. Budeme hlasovat proti prodloužení nouzového stavu. Odmítáme, aby mohla vláda lidem nařídit ubytování uprchlíků.

Odmítáme vládou navržené prodloužení nouzového stavu, který vláda Petra Fialy vyhlásila od 4. března 2022 na dobu 30 dnů. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zároveň tímto oznámením lhal, že se to našich občanů nebude týkat. Opak je pravdou. Pokud je totiž vyhlášen nouzový stav, tak lze např. nařizovat hoteliérům a osobám poskytujícím ubytovací služby, aby poskytli svoje ubytovací kapacity ve prospěch uprchlíků. Také mohou být prováděny nákupy bez výběrových řízení. Hnutí SPD odmítá nouzový stav. Veškerá opatření lze řešit prostřednictvím stávající krizové legislativy mnohem mírnějšími opatřeními, než je nouzový stav (např. vyhlášením stavu nebezpečí). S hoteliéry může vláda a hejtmani o ubytování v jejich ubytovacích zařízeních jednat, a nikoliv jim to nařizovat. Takto je to ovšem pro vládu pohodlnější, a to SPD odmítá.

5. Vláda schválila pobyt vojáků NATO na našem území. Hnutí SPD odmítá cizí vojenské základny i pobyt zahraničních vojáků na našem území.

Fialova vláda koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů a STAN na konci února v tajném režimu schválila, že na českém území mohou až po dobu 60 dnů působit až dvě stovky cizích vojáků. Upozornil na to server Aktuálně.cz, podle kterého to mohou využívat síly rychlé reakce NATO. Usnesení vláda odtajnila až na začátku března. V současné době probíhají s ohledem na ozbrojený konflikt na Ukrajině také úvahy o trvalém umístění vojsk NATO na našem území. Předsednictvo vládního hnutí STAN se dokonce usneslo na tom, že schvaluje záměr změny české Ústavy tak, aby bylo v Ústavě nově napsáno trvalé zakotvení naší země v NATO včetně možnosti trvalého pobytu cizích vojsk NATO na našem území. Hnutí SPD tyto úvahy odmítá. Říkáme jasné NE jakýmkoli cizím základnám na našem území. Říkáme také jasné NE pobytu zahraničních vojáků na našem území, byť na dobu dvou měsíců. Hnutí SPD dlouhodobě prosazuje přijetí funkčního zákona o referendu, ve kterém by občané měli možnost hlasovat o všech důležitých politických otázkách. Současná vláda nám ale dlouhodobě odmítá zařadit náš návrh zákona o obecném referendu na jednání Sněmovny.

6. Podpoříme vyslání českých vojáků na Slovensko, pokud nedojde k jejich zneužití pro eskalaci konfliktu na Ukrajině.

Sněmovna bude tento týden schvalovat vyslání až 650 českých vojáků na Slovensko. Vyslání je se souhlasem Slovenska, které nám v této souvislosti nabídlo roli vedoucího státu v rámci tohoto bojového uskupení, ve kterém mají být také vojáci z Německa, Polska, Nizozemí, Slovinska a USA. Protože se jedná historicky o území našeho společného státu, nám nejbližší národ, Slovensko souhlasí a jedná se také o stát Visegrádské čtyřky, které jsou našimi nejbližšími partnery, tak toto vyslání podpoříme, avšak žádáme vládu, aby vyjasnila, jaké úkoly budou naši vojáci plnit. Ministerstvo obrany na Ukrajinu již poslalo výzbroj za cca 750 milionů korun a chystá se darování dalšího materiálu až za 1 miliardu korun. S tím SPD nesouhlasí, jelikož takové akce vedou pouze k další eskalaci bojů a tím k dalším lidským ztrátám i na straně ukrajinských vojáků. Chceme mír a diplomatické řešení vedoucí k zastavení bojů, a nikoliv další lidské oběti na Ukrajině.

Obecně: Írán mezi 10 zeměmi s nejlepšími ve výrobě radarových systémů

Velitel islámských revolučních gard Aerospace Force Brigádní generál Amir Ali Hajizadeh

Írán je jedním z deseti nejlepších výrobců vojenských radarů na světě, uvedl velitel islámských revolučních gard Aerospace Force brigádní generál Amir Ali Hajizadeh.
Na světě může být 20 zemí schopných vyrábět radary a Írán je určitě jednou z deseti nejlepších, řekl Hajizadeh na ceremoniálu konaném v úterý k integraci dvou sad radarového systému dlouhého dosahu Qadir do íránské sítě protivzdušné obrany.

Velitel uvedl, že nové radary, vyrobené IRGC Aerospace Force, jsou schopny detekovat stealth letadla v dosahu 350 kilometrů a všechny ostatní cíle ve vzdálenosti přes 1000 km.

Dva radary vstoupily do provozu ve středních a jižních provinciích Yazd a Kerman.

Qadir je radarový systém s fázovým polem, který identifikuje vzdušné cíle na základě 3-rozměrné detekce s více detektory. Systém má nepřetržitou monitorovací aktivitu.

Systém provozují tři operátoři, používá nízké signály a je vhodnou volbou pro elektronický boj.

Poslední fáze dohody ve Vídni v nedohlednu: Amirabdollahian

Íránský ministr zahraničí Hossein Amirabdollahian vyjádřil optimismus, že případná dohoda na vídeňských rozhovorech o oživení JCPOA je blízko, a zopakoval, že je třeba, aby USA prokázaly dobrou vůli v praxi.
V telefonickém rozhovoru v pondělí večer hovořili Amirabdollahian a jeho irácký protějšek Fuad Hossein o různých otázkách, od vídeňských rozhovorů až po vývoj na Ukrajině.

Íránský ministr zahraničí blahopřál nejvyššímu iráckému diplomatovi u příležitosti Nowruzu a zhodnotil různé oblasti vazeb, zejména bilaterální vztahy.

Nastínil také názor Teheránu na odložení nového kola jednání se Saúdskou Arábií.

Na jednání ve Vídni o zrušení sankcí Amirabdollahian řekl, že strany jednání jsou blízko k dokončení dohody.

Dodal, že Írán nabídl USA prostřednictvím koordinátora EU určité iniciativy týkající se velmi důležitých zbývajících otázek.

Íránský ministr zahraničí uvedl, že břemeno je nyní na straně USA, aby ukázala svou údajnou dobrou víru, uvedl web ministerstva zahraničí.

„Jsme odhodláni dosáhnout dobré, robustní a trvalé dohody,“ poznamenal s tím, že hlavní íránský vyjednavač Ali Baqeri je v neustálém kontaktu s koordinátorem EU Enriquem Morou.

Amirabdollahian nakonec poukázal na zasedání Organizace pro islámskou spolupráci (OIC) v Pákistánu a vyzval orgán, aby se zaměřil na otázky, které pomáhají posilovat solidaritu a jednotu mezi muslimy.

Írán naléhá na členy Organizace pro islámskou spolupráci, aby se vyhnula rozdělujícím problémům

Íránský ministr zahraničí Hossein Amirabdollahian doufal v užší jednotu a solidaritu mezi členy Organizace pro islámskou spolupráci (OIC) a zdůraznil, že organizace by se měla držet stranou od problémů, které mohou narušit muslimskou jednotu.
V pondělním telefonickém rozhovoru Amirabdollahian a jeho tádžický protějšek Sirojiddin Muhriddin hovořili o problémech projednávaných na zasedání Organizace pro islámskou spolupráci v Islámábádu.

Íránský ministr zahraničí blahopřál Tádžikistánu k perskému novému roku a začátku nového slunečního století a vyjádřil naději, že nový rok bude pro světový lid a regionální země plný krás.

Amirabdollahian také pozdravil íránského prezidenta prezidentovi Tádžikistánu a obnovil pozvání prezidenta Ebrahima Raisiho jeho tádžického protějšku k návštěvě Teheránu.

Íránský ministr zahraničí se také zmínil o setkání ministrů zahraničí OIC v Pákistánu a vyjádřil naději, že s úsilím členských států bude organizace místem solidarity mezi islámskou komunitou a vyhne se problémům, které by mohly poškodit jednotu a soudržnost. organizace a muslimů.

Muhriddin, který hovořil z Islámábádu, ze své strany zdůraznil potřebu zachovat jednotu v Organizaci islámské spolupráce.

Ministři zahraničí Íránu a Tádžikistánu také jednali o otázkách souvisejících s příští konferencí v Afghánistánu, která se příští týden bude konat v Číně, uvedl web íránského ministerstva zahraničí.

Jednání o mírové smlouvě s Tokiem nemožné uprostřed sankcí – ruský velvyslanec

Rusko oznámilo, že ukončuje dialog s Japonskem o společné hospodářské činnosti na Jižních Kurilách a zablokovalo prodloužení statusu Japonska jako partnera pro sektorový dialog Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře.

Rozhodnutí Tokia týkající se protiruských sankcí zničilo atmosféru přátelství a sousedství mezi oběma národy a znemožnilo jednání o mírové smlouvě, řekl v úterý ruský velvyslanec v Japonsku Michail Galuzin televizní stanici Rossija-24.

„Mírovou smlouvu vnímáme jako základní dokument pro bilaterální vztahy, který definuje perspektivy jejich rozvoje v duchu přátelství, partnerství a sousedství. Na pozadí sankčních rozhodnutí japonské strany a jejích tzv. volal stejně smýšlející spolupracovníky, vyjednávání o dokumentu tohoto druhu je prostě nemožné,“ řekl diplomat.

„Rozhodnutí související se sankcemi způsobila, že duch přátelství a sousedství zmizel beze stopy,“ dodal Galuzin.

Japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši v úterý novinářům řekl, že Tokio vyjádřilo svůj protest ruskému velvyslanci v Japonsku Michailu Galuzinovi proti rozhodnutí Moskvy opustit jednání o mírové smlouvě.

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že Moskva ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem s ohledem na jednostranná omezení, která Japonsko vůči Rusku kvůli Ukrajině uvalilo. Uvedla, že bylo přijato rozhodnutí o ukončení bezvízových cest japonských občanů na základě dohod o bezvízovém styku mezi ruskými Jižními Kurilskými ostrovy a Japonskem z roku 1991 a dohody z roku 1999 o jednoduchých pravidlech cestování pro ty Japonce, kteří by chtěli navštívit svá bývalá bydliště na ostrovech.

Rusko a Japonsko sjednávají mírovou smlouvu po druhé světové válce od poloviny 20. století. Hlavním kamenem úrazu je otázka vlastnictví jižních Kurilských ostrovů. Po skončení druhé světové války byly všechny Kurilské ostrovy začleněny do Sovětského svazu. Japonsko však zpochybnilo vlastnictví ostrovů Iturup, Kunashir, Shikotan a řady ostrovů bez zábran.

Ruské ministerstvo zahraničí opakovaně prohlásilo, že suverenitu Ruska nad těmito ostrovy, k níž se v mezinárodních dokumentech hlásí papírově, nelze zpochybňovat.