Ruský Ministr Zahraničí Sergej Lavrov

Putin v telefonickém hovoru s premiérem Modim nabízí úzké indicko-ruské vztahy

Vztahy mezi zeměmi se „progresivně vyvíjejí v duchu speciálně privilegovaného strategického partnerství“, podle pondělního prohlášení Kremlu. Obě země plánují realizovat rozsáhlé energetické projekty a rozšířit dopravní a logistickou infrastrukturu, uvádí se v prohlášení.

Indická zpráva ze schůzky se vyhnula jakékoli charakterizaci vztahu a zmínila se pouze o tom, že Putin potvrdil, že se summitu jménem Ruska zúčastní ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Uvedla také, že si lídři vyměnili názory na globální problémy, včetně summitu BRICS v Jižní Africe minulý týden – setkání se Putin také osobně nezúčastnil, částečně kvůli riziku, že bude zatčen za údajné válečné zločiny na základě vydaného zatykače. ze strany Mezinárodního trestního soudu.

Od ruské invaze na Ukrajinu se Indie stala jednou z největších swingových zemí. Udržovala úzké vztahy s USA, ale zdržela se hlasování v OSN o odsouzení války a vyhnula se připojení k sankcím pod vedením USA proti Rusku, které zůstává hlavním dodavatelem zbraní a levné energie.

Řeč o ruské válce na Ukrajině bude opět horkým tématem summitu G-20. Není jasné, zda Modi dokáže zprostředkovat kompromis podobný tomu, který vytvořila Indonésie loni v listopadu, zejména proto, že napětí mezi Indií a Čínou – jedním z největších ruských diplomatických zprostředkovatelů – zůstává vysoké.

Putin se sice BRICS osobně nezúčastnil, přesto se k setkání připojil prostřednictvím video odkazu. Rusko uvedl, že projednal s Modim dohodu o rozšíření členství mimo Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku a dodal, že tento krok posílí vliv bloku na světové dění.

Tlak na expanzi byl z velké části poháněn Čínou, ale měl podporu Ruska a Jižní Afriky. Indie zůstává znepokojena tím, že by větší BRICS přeměnil skupinu na hlásnou troubu Číny, zatímco Brazílie se obávala odcizení Západu.

Putin se příští rok více zviditelní na mezinárodní scéně, až Rusko převezme roli předsedy BRICS.

Od invaze na Ukrajinu v únoru 2022, která vyvolala vlnu mezinárodního odsouzení a sankcí ze strany USA a jejich partnerů, opouštěl Rusko jen zřídka.

Režimy západoafrické junty usilují o návrat do regionálních bloků

Abdoulaye Diop z Mali, Morissanda Kouyate z Guineje a Olivia Rouamba

Ministři zahraničí ze tří západoafrických zemí, které prošly vojenským převratem, vyzvali ve čtvrtek (9. února) k jejich opětovnému zařazení do dvou klíčových regionálních bloků po cestě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova do regionu.

Nejvyšší diplomaté Mali, Guineje a Burkiny Faso ve společném prohlášení uvedli, že se dohodli na spolupráci při prosazování zrušení jejich pozastavení činnosti Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) a Africké unie (AU).

Abdoulaye Diop z Mali, Morissanda Kouyate z Guineje a Olivia Rouamba z Burkiny jednali v Ouagadougou poté, co Lavrov začátkem týdne odcestoval do Mali, aby přislíbil pomoc západoafrickým zemím bojujícím s džihádisty.

Podle společného prohlášení vydaného po schůzce se tyto tři země „dohodly, že spojí své úsilí a podniknou společné iniciativy pro zrušení opatření k pozastavení a dalších omezení“, které přijaly ECOWAS a AU.

Od roku 2020 se v těchto třech zemích rozpoutala řada převratů, které přivedly junty, které se napjaly vnějšími požadavky na obnovení civilní vlády a vedly k suspendování regionálních skupin.

Rostoucí nejistota v oblasti Sahelu vedla tři ministry k tomu, aby se shodli na „potřebě spojit své úsilí a úsilí zemí subregionu a regionu, abychom se vypořádali s touto pohromou,“ uvádí se v prohlášení.

„Je to poprvé, co jsem v Burkině Faso od boje burkinského lidu, který vedl k nápravě umožňující obnovení suverenity a územní celistvosti v této bratrské zemi,“ řekl Diop z Mali.

Armáda se chopila moci v Mali a Burkině Faso uprostřed hněvu nad obětí džihádistického povstání, které si vyžádalo tisíce obětí a miliony lidí vyhnalo z domovů.

Puč v Guineji měl různé příčiny, byly zakořeněny ve veřejném hněvu proti tehdejšímu prezidentovi Alfa Condeovi, kvůli sklonu k autoritářství.

Všechny tři země jsou pod tlakem západoafrického regionálního bloku ECOWAS, aby se rychle vrátily pod civilní vládu.

Na Mali a Guineu se také vztahovaly další sankce, které byly mezitím částečně zrušeny.

Diplomaté sankce kritizovali s tím, že „ovlivňují obyvatelstvo, které je již zmítané nejistotou a politickou nestabilitou, připravují ECOWAS a AU o příspěvek tří zemí potřebných k řešení hlavních problémů a podkopávají subregionální a africkou solidaritu“.

Během úterní cesty do Bamaka Lavrov vzdal hold svazkům vytvořeným mezi Mali a Ruskem v boji proti džihádismu.

Řekl, že Kreml je ochoten poskytnout zemi další podporu.

„Boj proti terorismu je samozřejmě záležitostí ostatních zemí v regionu,“ řekl Lavrov.

„Poskytneme jim naši pomoc k překonání těchto potíží. Týká se to Guineje, Burkiny Faso a Čadu a oblasti Sahel obecně a dokonce i pobřežních států v Guinejském zálivu.“

Lavrov, aby v Mongolsku projednal způsoby, jak posílit bilaterální vztahy s Mongolskem

Ruský ministr zahraničí navštíví Ulánbátar a bude jednat s mongolským protějškem
ULANBATOR, 5. července /TASS/. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pojede v úterý na pracovní návštěvu Mongolska na pozvání svého mongolského protějšku Battsetsega Batmunkha.

Lavrov bude jednat s mongolským ministrem zahraničí a setká se s nejvyššími politickými představiteli země, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí.

Oba ministři se naposledy setkali v červnu 2021 v Moskvě, zatímco Lavrov naposledy navštívil Mongolsko v roce 2016.

Nejvyšší diplomaté obou zemí podrobně projednají klíčové otázky bilaterální agendy a pokrok, kterého Rusko a Mongolsko dosáhly v implementaci dohod dosažených na nejvyšší a vysoké úrovni s cílem rozvíjet další vzájemně výhodnou spolupráci v oblasti ekonomiky, dopravy, infrastruktury, energetiky a v humanitární oblasti, uvedlo před jednáním ruské ministerstvo zahraničí. Diskutováno bude také posílení spolupráce jak na mezinárodní scéně, tak v regionu.

Lavrov může také informovat svůj mongolský protějšek o průběhu ruské speciální vojenské operace na Ukrajině. Ulánbátar dříve prohlásil, že Mongolsko se bude držet svého neutrálního principu ohledně Ukrajiny a speciální vojenské operace Ruska. V březnu 2022, kdy Valné shromáždění OSN (VZ OSN) hlasovalo o rezoluci o humanitární situaci na Ukrajině, se Mongolsko zdrželo hlasování a učinilo tak znovu v dubnu, kdy Valné shromáždění OSN odhlasovalo pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva.