Polsko připravuje předpis umožňující výstavbu železničních tratí s návrhovou rychlostí 350 km/h
Polská vláda připravuje vyhlášku umožňující výstavbu vysokorychlostních železničních tratí v Polsku s rychlostí 250-350 km/h. Jedná se o nezbytný krok pro realizaci projektu Centralny Port Komunikacyjny, uvádí zpráva Railway Supply s odkazem na CFTS.
Vláda předložila k veřejnému projednání návrh novely „Předpisů o všeobecných podmínkách provozu železniční dopravy“. Jak vysvětluje Andrzej Bittel, náměstek ministra infrastruktury odpovědný za projekt, úpravy jsou výsledkem plánované investice CPK do výstavby nových železničních tratí, včetně těch vysokorychlostních.
Tratě plánované CPK mají být stavěny s normou 250 km/h s plánem budoucího zvýšení na 350 km/h.
Jak je uvedeno v popisu projektu, kromě zohlednění řízení provozu při těchto rychlostech je nutné vzít v úvahu interoperabilitu železničního systému v polské legislativě, což znamená instalaci pouze ETCS úrovně 2 na nové tratě, bez národní signalizační systémy.
Dalším důležitým konstrukčním prvkem je možnost používat vrstvu 2 ERTMS/ETCS bez traťových návěstidel.
Ministerstvo v současné fázi předpokládá, že tratě stavěné CPK budou obsluhovat pouze nové nebo modernizované vlaky s ETCS, takže nebude potřeba žádná traťová zařízení.
Od srpna loňského roku jde o druhý návrh změn tohoto předpisu zohledňující změny, které umožňují jízdu vlaků rychlostí vyšší než 130 km/h bez asistenta strojvedoucího. Tyto změny ještě nejsou dokončeny.
Řízení CITGO pod vedením Guaidó je součástí vzoru akcí, které ohrožují zahraniční aktiva.
Na fotografii je vidět americké ústředí CITGO v Houstonu v Texasu.
Americký soudce v pátek rozhodl , že čtyři společnosti mají právo zabavit akcie CITGO , americké dceřiné společnosti venezuelské státní ropné společnosti Petroleos de Venezuela (PDVSA), poté, co přesvědčili soud, že šlo o „alter ego“ takzvané „dočasné vlády“ Venezuely.
CITGO , považované za nejcennější zahraniční aktivum Venezuely, je na pokraji rozpadu a zabavení věřiteli v očekávání změn v režimu sankcí uvalených Úřadem pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) Ministerstva financí USA. Potenciální zabavení akcií pramení z miliardových ocenění proti Bolívarovské republice Venezuela u mezinárodních arbitrážních soudů.
OI Glass, Huntington Ingalls Industries, ACL1 Investments a Rusoro Mining nyní zavěsí pohledávky v celkové výši 1,6 miliardy USD plus naběhlý úrok na soudem nařízenou aukci akcií patřících PDV Holding, mateřské společnosti CITGO.
V říjnu soudce z Delaware Leonard P. Stark uvedl do pohybu aukční proces, aby uspokojil úsilí kanadského těžaře Crystallex získat částku 1,4 miliardy dolarů, kterou v roce 2016 udělilo Mezinárodní centrum Světové banky pro řešení investičních sporů (ICSID) jako kompenzaci za znárodnění v roce 2008. svého zlatého dolu ve východní Venezuele. Jakýkoli prodej zůstává podmíněn povolením ministerstva financí.
Kontrola nad CITGO a její mateřskou společností PDV Holding byla předána venezuelské politické opozici vedené Juanem Guaidó v roce 2019 jako součást strategie změny režimu, díky níž Washington formálně uznal představitele opozice jako venezuelského „prozatímního prezidenta“ a nastartoval dalekosáhlé sankce.
Uznání Washingtonem znamenalo, že takzvaná „prozatímní vláda“ byla americkým justičním systémem vnímána jako „právoplatný“ vlastník majetku PDVSA ve státě se zákonnou povinností zastupovat CITGO v soudních řízeních.
Americké soudy běžně chrání akcie veřejné společnosti vlastněné cizí zemí, přičemž na společnost pohlížejí jako na právně odlišnou od státu, což znamená, že nemohou být zabaveny věřiteli a povolují výjimky pouze za určitých okolností.
Guaidó vedená „správa“ však zpackala správu spisu tím, že nedokázala vyvrátit, že jeho administrativa vykonávala přímou kontrolu nad PDVSA. Stark zjistil, že tyto čtyři společnosti měly legitimní argument, že PDVSA byla „alter ego“ opozicí kontrolované „dočasné vlády“.
„Guaidóova vláda si udržuje významnou kontrolu nad PDVSA v USA, částečně díky venezuelské ústavě. … Guaidóova vláda nadále prosazuje ekonomickou kontrolu Venezuely nad PDVSA a aktivy (a dceřinými společnostmi) PDVSA v USA,“ stojí v části rozsudku.
Text konkrétně odkazoval na takzvaný Přechodný statut – protiústavní legislativu přijatou opozicí kontrolovaným Národním shromážděním v roce 2019, aby dodal „prozatímní vládě“ pozlátko legitimity – a poukázal na přímé využívání majetku PDVSA Guaidóovou administrativou.
„Aby se vláda Guaidó financovala, čerpala přímo z komerčních dceřiných společností PDVSA ve Spojených státech, čímž obcházela právo společnosti PDVSA na dividendy,“ stojí v rozhodnutí.
Guaidó sám prohlásil, že jako „prozatímní prezident“ zamýšlel zacházet s PDVSA a dluhem venezuelského státu jako s jedním.
Venezuelský ekonom a politický komentátor Francisco Rodríguez uvedl, že odpovědnost za toto rozhodnutí padla na bedra Guaidóovy administrativy.
„Je neomluvitelné, že poté, co utratila desítky milionů dolarů za právníky, se prozatímní vláda dopustila tak zásadních chyb. Skutečnost, že tak učinili, vrhá vážné pochybnosti na integritu těch, kteří měli na starosti vedení těchto záležitostí,“ napsal Rodríguez.
Akce tvrdé opozice ohrožující CITGO jsou součástí modelu špatného řízení takzvané „prozatímní vlády“.
V roce 2019 vláda Ivána Duqueho zabavila kolumbijskou petrochemickou společnost Monómeros a rovněž ji předala samozvané „prozatímní vládě“. Zatímco byla společnost pod kontrolou opozice, byla v centru řady korupčních skandálů, když se různé frakce snažily vydělat na aktivech. Nakonec Monómeros, považovaný za druhé nejdůležitější zahraniční aktivum Venezuely, zůstal vykuchaný a ve finančních potížích.
Po volebním vítězství Gustava Petra v kolumbijských prezidentských volbách došlo k rychlému obnovení diplomatických styků s Caracasem a Monómeros byl brzy vrácen venezuelskému státu.
CITGO čelí dalším hrozbám od korporací, které si zajistily mezinárodní arbitrážní nálezy proti Venezuele.
Společnost ConocoPhillips zajistila neúspěšné vítězství , aby prosadila cenu ICSID ve výši 8,5 miliardy dolarů poté, co se zástupci Guaidó nedostavili k soudu. O ocenění se ještě odvolává.
Americká rafinerie rovněž riskuje, že bude zabavena držiteli nesplaceného dluhopisu PDVSA 2020, na který bylo zastaveno 50,1 procenta akcií CITGO jako zástava. V lednu OFAC vydal všeobecnou licenci 5J, která blokuje transakce týkající se dluhopisu do 20. dubna. Předchozí licence byly vydávány na šest měsíců nebo celý rok a kratší lhůtu pro tu současnou považují analytici za signál, že tomu tak nebude . rozšířena dále.
Export z Íránu do Indie vzrostl za 2 měsíce meziročně o 91 %
Hodnota íránského exportu do Indie vzrostla v prvních dvou měsících roku 2023 o 91 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2022, podle údajů zveřejněných indickým ministerstvem obchodu a průmyslu.
Indické ministerstvo odhadlo hodnotu íránského vývozu do Indie na 134 milionů dolarů v lednu až únoru 2023, zatímco ve stejném časovém období roku 2023 to bylo 70 milionů dolarů, uvedla IRIB.
Dvouměsíční vývoz Indie do Íránu meziročně klesl o 34 procent.
Hodnota obchodu těchto dvou zemí klesla za první dva měsíce letošního roku o 13 procent na 358 milionů dolarů ze 412 milionů dolarů v prvních dvou měsících minulého roku.
Na základě údajů dříve zveřejněných indickým ministerstvem obchodu a průmyslu se hodnota íránského exportu do Indie v roce 2022 zvýšila o 60 procent ve srovnání s předchozím rokem.
Indické ministerstvo odhadlo hodnotu íránského vývozu do Indie v roce 2022 na 653 milionů dolarů, zatímco v roce 2021 to bylo 409 milionů dolarů.
Jak bylo oznámeno, ropné produkty byly v uvedených měsících hlavním zbožím dováženým Indií z Íránu.
Podle zmíněných údajů dosáhla hodnota obchodu mezi Íránem a Indií v roce 2022 2,5 miliardy dolarů a vzrostla o 48 procent z 1,693 miliardy dolarů v roce 2021.
Během ledna až prosince 2022 se indický export do Íránu také zvýšil o 44 procent na 1,847 miliardy dolarů, zatímco v roce 2021 to bylo 1,284 miliardy dolarů.
Rýže byla hlavním produktem Indie vyváženým do Íránu v uvedeném období, během kterého země odeslala do Islámské republiky rýži v hodnotě 1,098 miliardy dolarů.
Koncem května 2022 íránský velvyslanec v Indii řekl, že Írán a Indie se snaží diverzifikovat platební kanály, aby rozšířily bilaterální obchod.
V exkluzivním rozhovoru pro Financial Express Online Ali Chegeni řekl: „Snažíme se diverzifikovat kanály plateb, a proto si přejeme rozšířit a rozšířit již existující mechanismus, abychom pokryli veškeré zboží a služby, včetně všech ne ropného zboží a jak toho dosáhnout“.
Během posledních dvou let, kvůli omezením Covid, sledujeme problém prostřednictvím virtuálních dialogů a v současné době naši úředníci sledují záležitost prostřednictvím výměny delegací, uvedl tehdy vyslanec.
„Chceme rozvíjet naše ekonomické a obchodní vztahy nad rámec energetiky a petrochemických produktů. protože kvůli komplementaritě íránských a indických ekonomik existuje mezi oběma stranami široká škála neropného obchodu, včetně obchodu se zbožím a službami, investic, cestovního ruchu, vzdělávání a … což může připravit cestu pro znásobení našich hospodářských vztahů desetkrát více než současné vztahy ve střednědobém a dlouhodobém horizontu,“ řekl Chegeni.
378 tun medu vyprodukovaného v Íránské provincii Qom za rok 2022
TEHERÁN – Jak oznámil provinční úředník, během uplynulého íránského kalendářního roku 1401 (skončil 20. března) bylo v provincii Qom vyprodukováno 378 tun medu.
Babak Rahbarnia, ředitel pro záležitosti drůbeže a včel z provinčního ministerstva zemědělství, uvedl, že toto množství medu bylo vyprodukováno ve 39 534 včelích koloniích v provincii.
Řekl, že včelaři provincie měli loni další vedlejší produkty, včetně 10 415 kg vosku, 420 kg propolisu, 482 kg mateří kašičky, více než tři tuny pylu a 25 gramů včelího jedu.
Rahbarnia řekl, že ve včelařském průmyslu provincie je přímo zaměstnáno asi 640 lidí, dodal: „Snažíme se vytvořit větší přidanou hodnotu ve včelařském průmyslu provincie a zlepšit příjem včelařů tím, že se zaměříme na zvýšení produkce vedlejších produktů“.
Podle posledního sčítání včelínů v zemi, které provedlo Iránské ministerstvo zemědělství, je produkce medu v zemi 136 000 tun, oznámil člen představenstva Íránské asociace včelařů.
Mohammad Fekri řekl, že s produkcí 30 000 tun medu ročně provincie Západní Ázarbájdžán dodává více než 22 procent ročního medu země, následují provincie Východní Ázarbájdžán, Fars, Ardebil a Kermánšáh a asi 43 procent medu se vyrábí v jiných zemích. provincií.
Jak uvedl předseda Animal Science Research Institute of Iran (ASRI), Írán je v počtu včelínů třetí na světě.
Mokhtar Mohajer také řekl, že postavení Íránu v produkci medu se mění a pohybuje se mezi čtvrtým a šestým místem na světě.
Na základě údajů zveřejněných Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je Írán třetím největším producentem medu na světě.
Předseda Animal Science Research Institute řekl, že množství produkce medu v zemi by se mělo zvýšit o tři až čtyři kilogramy na kolonii.
Mohajer řekl: „Podle sedmého národního plánu rozvoje (2022-2026) by se množství produkce medu mělo zvýšit minimálně o tři až čtyři kilogramy na kolonii podle rozmanitosti rostlin a plochy pastvin, které máme v země“.
Oznámil, že ročně se v zemi vyprodukuje 8300 kilogramů mateří kašičky, 406 tun pylu, 2536 tun včelího vosku, 247 tun propolisu a 3917 gramů včelího jedu.
V současné době je v zemi asi 11,8 milionu včelstev na 109 759 včelnicích, dodal.
Poukázal na to, že Írán je třetí na světě v počtu včelínů, řekl, že ve včelínech v zemi pracuje 87 932 lidí a produkce těchto včelínů je med a jeho vedlejší produkty.
Uvedl, že všechny tyto produkty nejsou spotřebovávány na domácím trhu, řekl, že asi 10 procent těchto produktů se vyváží do zemí, jako je Turecko a arabské země.
Mohajer si stěžoval na nízkou produkci medu ve srovnání s počtem včelínů a včelstev a uvedl, že průměrná produkce medu v Íránu je mnohem nižší než standard, takže v tradičních koloniích se vyprodukují asi čtyři kilogramy medu. v moderních koloniích se vyprodukuje průměrně 9,6 kilogramů medu.
Uvedl, že nízká gramotnost výrobců je jedním z hlavních důvodů nízké produkce ve včelstvech s tím, že produkční potenciál každého včelstva v zemi je více než 25 kilogramů.
Více než 91 % vesnic v Íránu je připojeno k internetu
Více než 91 procent vesnic v Íránu s více než 20 domácnostmi po celé zemi má nyní přístup k internetu prostřednictvím národní informační sítě, uvedl ministr informačních a komunikačních technologií Issa Zarepour.
Vesnice s více než 20 domácnostmi, které mají přístup k internetu, se od nástupu úřadující správy v srpnu 2021 zvýšily z 80 procent na 91 procent, uvedl ministr.
Internet byl zpřístupněn asi 3 425 vesnicím po celém Íránu, poznamenal.
Zarepour uvedl, že mnoho vesnic, které byly v Íránu v posledních dvou letech připojeny k vysokorychlostnímu internetu, se nacházelo v těžko dostupných oblastech, takže pro vládu bylo obtížnější a dražší dodávat infrastrukturu potřebnou pro síť.
Vláda v posledních několika letech vyvinula mnoho úsilí na podporu vesničanů a zpomalení trendu migrace z venkovských oblastí do měst.
Míra rozšíření internetu v Íránu přesáhla 123 procent, podle nejnovějších statistik komunikačního regulačního úřadu zveřejněných v lednu.
Údaje ukázaly, že míra rozšíření mobilního internetu v zemi dosáhla 109,27 procenta, což je o více než 26 procent více než v roce 2019.
Navíc počet íránských mobilních uživatelů dosáhl téměř 135,890 milionu, podle CRA, která stanovila míru rozšíření mobilních telefonů v zemi na 161,67 procenta.
Údaje však ukázaly, že zavedení pevného širokopásmového připojení v Íránu se zastavilo na 14 procentech, přičemž téměř 11,921 milionu zákazníků má přístup k internetu prostřednictvím těchto služeb.
Tato statistika ukazuje, že pevný širokopásmový internet vzrostl oproti loňskému roku o méně než 2 procenta a mobilní internet zaznamenal nárůst o 10 procent. Dá se však říci, že rychlost rozšíření mobilního internetu je 5x vyšší než rychlost pevného internetu.
Opak je pravdou ve většině zemí, kde pevný internet roste rychleji.
Přístup k telekomunikačním službám ve venkovských oblastech Íránu se v průběhu období zlepšil, protože celkový počet vesnic s přístupem ke komunikačním službám vzrostl na 52 182, přibližně 93 procent všech vesnic, zatímco 47 837 vesnic mělo přístup k domácím pevným službám.
Írán je připraven spustit přímou přepravní linku do Saúdské Arábie
Generální ředitel Íránského přístavního a námořního oddělení Hormozganu říká, že organizace je připravena spustit přímou lodní linku do Saúdské Arábie, přičemž poznamenává, že to závisí na nárůstu obchodu mezi oběma zeměmi.
Generální ředitel přístavního a námořního oddělení Hormozganu říká, že organizace je připravena spustit přímou lodní linku do Saúdské Arábie, přičemž poznamenává, že to závisí na nárůstu obchodu mezi těmito dvěma zeměmi.
Hossein Abbasnejad v rozhovoru pro ILNA řekl, že před nedávnou dohodou mezi Teheránem a Rijádem byl objem obchodních výměn mezi těmito dvěma zeměmi omezený a nevýznamný a íránské zboží bylo zasíláno do Saúdské Arábie přes SAE a v současné době objem obchodu se Saúdskou Arábií není významné, ale v případě, že by ekonomičtí aktivisté požadovali spuštění přímé linky mezi Íránem a Saúdskou Arábií, aby se snížily náklady na vývoz do Saúdské Arábie, je organizace připravena jednat.
Řekl, že v případě, že se zvýší poptávka po spuštění linky a objem obchodu s jakoukoli destinací, může ministerstvo spustit přímou linku do této destinace.
Zopakoval, že spuštění linky závisí na nárůstu objemu obchodu, který sledují související orgány.
O možném spuštění lodní linky v blízké budoucnosti uvedl, že oddělení jako správce námořních záležitostí je připraveno obnovit lodní linku se zeměmi a může se spustit, kdykoli budou podmínky připraveny.
Znovu zopakoval, že pro spuštění linky není žádný technický problém a záleží na náročnosti.
Abbasnejad dále uvedl, že v minulosti existovala přímá lodní linka mezi Íránem a Saúdskou Arábií pro přepravu zboží a nebude to poprvé, kdy bude přímá linka v budoucnu spuštěna. Připustil, že objem obchodní výměny se Saúdskou Arábií není tak velký jako u SAE pro sledování plavidel mezi Íránem a Saúdskou Arábií.
Obhájci lidských práv z celé Evropy se scházejí v Paříži v Palais des Congrès, aby protestovali proti porušování lidských práv, kterého se dopouštějí psychiatři.
Ukončete porušování lidských práv psychiatry. Toto bylo poselství, které zaznělo z reproduktorů 28. března, když stovky obhájců Občanské komise za lidská práva (CCHR) pochodovaly z Parc Monceau do Palais des Congrès v Paříži. Tam se střetli s psychiatry, kteří se zúčastnili 31. Evropského kongresu psychiatrie. A jejich požadavky byly jasné:
Ukončete nedobrovolné hospitalizace.
Přestaňte drogovat naše děti.
Zastavte všechny formy vynucené psychiatrických terapií.
Občanská komise za lidská práva se sešla na 31. Evropském psychiatrickém kongresu, aby protestovala proti pokračujícímu používání donucovacích praktik v psychiatrii.
Členové CCHR z Nizozemí, Španělska, Německa, Švýcarska, Belgie a Itálie se připojili ke svým kolegům ve Francii a požadovali, aby Evropský psychiatrický kongres dodržoval pokyny OSN, aby ukončil všechna „vynucenou terapii v oblasti duševního zdraví“.
Obhájci lidských práv z celé Evropy se scházejí v Paříži, aby hájili práva obětí psychiatrií vynucených zákroků
Úřad OSN pro lidská práva zveřejnil v květnu 2021 prohlášení, v němž tvrdí, že „přístup k politice a praxi v oblasti duševního zdraví, který je založen na nátlaku… je neslučitelný se současnými principy a standardy lidských práv“.
Experti OSN na lidská práva dále uvedli:
„Naprostá většina důkazů z Evropského fóra zdravotně postižených, Mental Health Europe a dalších organizací a rostoucí konsenzus v rámci Organizace spojených národů, včetně Světové zdravotnické organizace, ukazují, že nucený vstup do zdravotnických zařízení a donucovací léčba v ústavech přinese škodlivé účinky, jako je bolest, trauma. , ponižování, stud, stigmatizace a strach pro lidi s psychosociálním postižením.
Občanská komise za lidská práva pochodovala z Parc Monceau do Palais des Congrès, aby žádala psychiatry, ukončit nedobrovolné hospitalizace, drogování dětí a další nátlakové praktiky.
Přesto po dvou letech tyto praktiky nekontrolovaně pokračují.
Tito obhájci lidských práv požadují, aby evropští psychiatři okamžitě zastavili veškeré nátlakové aktivity v oblasti duševního zdraví.
Nedobrovolné hospitalizace a další nátlakové psychiatrické praktiky musí skončit
Občanská komise za lidská práva byla spoluzaložena v roce 1969 profesorem psychiatrie Dr. Thomasem Szaszem a Scientologickou církví. CCHR International se sídlem v Los Angeles v Kalifornii vede celosvětovou síť obhajoby lidských práv čítající přibližně 180 poboček ve více než 30 zemích. Mezi komisaře CCHR patří lékaři, psychiatři, psychologové, právníci, zákonodárci, vládní úředníci, pedagogové a zástupci občanských práv.
CCHR Francie a její prezidentka Mylène Escudierová vystupují v epizodě původní série Scientologické sítě Voices for Humanity .
K dispozici na DIRECTV Channel 320, DIRECTV STREAM a AT&T U-verse, lze jej také streamovat na Scientology.tv , v mobilních aplikacích a prostřednictvím platforem Roku, Amazon Fire a Apple TV. Od uvedení speciální epizody s představitelem scientologického církevního vůdce David Miscavige byla Scientologická televize zhlédnuta ve 240 zemích a územích po celém světě v 17 jazycích.
Abogadas millenium s.r.o.
IČO: 02220377
Z. KAPITÁL: 200 000 Kč
SCHRÁNKA: 9fg39ir
DIČ (DPH): CZ02220377 (již neplatné), Detail
bývalého plátce DPH
ADRESA: Heinemannova 2695/6, Dejvice, 160 00 Praha
Datum vzniku a zápisu
17. říjen 2013
Spisová značka C 217149/MSPH Městský soud v Praze
Obchodní firma Abogadas millenium s.r.o.
Sídlo Heinemannova 2695/6, Dejvice, 160 00 Praha
Identifikační číslo 02220377
Abogadas millenium s.r.o. Praha IČO 02220377
Právní forma
Společnost s r.o.
Předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
Statutární orgán
Jednatel
TOMÁŠ HABÁNIK
Slovenská republika
Den vzniku funkce: 23. říjen 2013
Způsob jednání
Jednatel jedná jménem společnosti samostatně.
Společníci
Společník
TOMÁŠ HABÁNIK
Slovenská republika
Podíl: Vklad: 200 000,-Kč
Splaceno: 100.00%
Obchodní podíl: 100.00 %
Základní kapitál 200 000,-Kč