Přestože se Švýcarsko pravidelně umisťuje mezi nejbohatšími zeměmi světa, počet lidí žijících v chudobě neklesá. Podle Federálního statistického úřadu (BFS) žilo v roce 2023 přibližně 8,1 procenta obyvatel pod hranicí chudoby. Jde o stovky tisíc lidí, kteří si navzdory zaměstnání nebo stabilnímu pobytu v zemi nedokážou udržet životní standard, který společnost považuje za minimálně důstojný.
Švýcarská chudoba přitom nevypadá jako chudoba v jiných státech. Nedostatek se neprojevuje jen v extrémní nouzi, ale zejména v tom, že lidé nemají finanční rezervu a nejsou schopni pokrýt neočekávané výdaje. Země tak čelí fenoménu, který statistici označují jako working poor – pracující lidé, kteří navzdory snaze nevyjdou s penězi.
Jak Švýcarsko měří chudobu
Federální statistický úřad používá při hodnocení chudoby několik parametrů. Prvním je sociální minimum, které zohledňuje náklady na bydlení, stravu, energie, oblečení, základní služby a nezbytné výdaje pro život ve švýcarském prostředí. Druhým ukazatelem je relativní chudoba, která pracuje s ekvivalentním disponibilním příjmem domácnosti. Za riziko chudoby se považuje situace, v níž příjem domácnosti klesá pod přibližně 60 % mediánu příjmu v zemi. Medián příjmu ve Švýcarsku v roce 2024 je 7024 CHF měsíčně, což znamená, že hranice chudoby (60 %) představuje přibližně 4210 CHF měsíčně.
K hodnocení se přidávají i prvky materiálního znevýhodnění. Patří sem neschopnost zaplatit neočekávaný výdaj, udržet přiměřené bydlení, pravidelně si zajistit plnohodnotnou stravu, pokrýt náklady na zdravotní péči či účastnit se společenského života. Ve švýcarském modelu tedy chudoba není jen o tom, zda má člověk z čeho žít, ale také o tom, zda má šanci žít důstojně.
Kdo je nejvíce ohrožen
Oficiální data dlouhodobě ukazují, že chudoba nejčastěji zasahuje samostatně žijící lidi, seniory, rodiny s jedním rodičem, vícedětné domácnosti, migranty a osoby s nízkým vzděláním. Zvláštní skupinou jsou lidé v nestabilních pracovních poměrech a zaměstnanci s nízkými mzdami ve službách, gastronomii nebo maloobchodě.
Následující výzvy se často prohlubují:
vysoké nájemné ve velkých městech,
růst cen zdravotního pojištění,
tlak na měsíční rozpočty a dlouhodobý nedostatek finančních rezerv.
Švýcarsko se tak ocitá v situaci, v níž ekonomický růst nepřináší rovnoměrné zlepšení životních podmínek všem vrstvám obyvatelstva.
Přečtěte si také: Švýcaři se s platem dostali nad 7 000 franků
Proč chudoba neklesá
Analýzy ukazují, že chudoba ve Švýcarsku neklesá z několika důvodů. Klíčovým jsou vysoké životní náklady, které rychleji rostou než mzdy v nízkých příjmových skupinách. Výraznou roli hraje i sociální polarizace – rozdíl mezi nejlepší a nejhůře placenými pozicemi zůstává velký. Kromě toho roste počet jednočlenných domácností a rodin samoživitelů, pro které je finanční zátěž nejvyšší.
Chudoba zůstává stabilní i proto, že sociální systém sice poskytuje síť podpory, ale nezachycuje všechny, kteří propadávají kvůli výkyvům v příjmech nebo nečekaným výdajům. Federální cíle na snižování chudoby se tak podle posledních hodnocení zatím nepodařilo naplnit.
Co to znamená pro život v zemi
Situace ukazuje, že i v zemi s vysokými mzdami může být finanční nejistota každodenní realitou. Chudoba ve Švýcarsku není vždy viditelná navenek, ale nese hluboké sociální důsledky. Jde o omezené příležitosti pro děti, nedostatek úspor, náchylnost k dluhům, oslabenou sociální integraci a výrazné psychické zatížení dospělých.
Švýcarsko tak stojí před výzvou, která neodráží ekonomickou slabost, ale nerovnoměrné rozdělení prosperity. Snižování chudoby bude vyžadovat kombinaci spravedlivých mezd, dostupného bydlení, udržitelných nákladů na zdravotnictví a podporu rodin s nízkými příjmy.
Autor: Andrej Holdys