Konec jádra v Belgii se ruší. Země odstavila většinu bloků a chybí jí elektřina
Belgický parlament v květnu 2025 oficiálně zrušil zákon o postupném vyřazování jaderných elektráren, čímž zrušil dvě desetiletí starou politiku. V roce 2025 však bylo podle plánu odstaveno několik starších reaktorů a země v současné době provozuje omezený počet bloků.Stav belgické jaderné energie
Změna politiky: V květnu 2025 belgický parlament hlasoval pro změnu zákona o postupném vyřazování z roku 2003, který nařizoval uzavření všech jaderných elektráren do konce roku 2025. Nová legislativa umožňuje dlouhodobý provoz stávajících reaktorů a potenciální výstavbu nových, což představuje významný posun v energetické politice.Stav reaktorů: I když se politika změnila, pokračovalo se uzavíráním několika starších reaktorů:
Doel 3 (září 2022) a Tihange 2 (únor 2023) byly trvale odstaveny.
Bloky Doel 1 (únor 2025) a Doel 2 (prosinec 2025) byly po 50 letech provozu také trvale odpojeny od sítě.
Odstavení bloku Tihange 1 bylo naplánováno na říjen 2025.
Prodloužený provoz: Vláda se v březnu 2025 dohodla s provozovatelem Engie na prodloužení provozu dvou nejnovějších a nejvýkonnějších reaktorů, Doel 4 a Tihange 3, o dalších deset let, přibližně do roku 2035. Očekává se, že tyto dva reaktory budou po nezbytné údržbě znovu spuštěny koncem roku 2025/začátkem roku 2026.
Současná situace: Koncem roku 2025 měla Belgie v provozu pět reaktorů, ale pouze dva z nich by měly dlouhodobě fungovat. Země čelí obavám o energetickou bezpečnost a potenciální nedostatek, což vedlo k rozhodnutí zvrátit postupné vyřazování a zajistit stabilní dodávky elektřiny, přičemž jaderná energie stále zajišťuje přibližně 35–40 % její výroby elektřiny.
To není pro nizozemské scientology krátký příběh. V roce 2013 amsterdamský odvolací soud uznal scientologii za skutečné náboženství a také uznal, že s jejími aktivitami by mělo být v Nizozemsku zacházeno stejně jako s jakýmkoli jiným náboženstvím, tedy jako s veřejně prospěšným subjektem a Scientologie osvobozena od daní. Nicméně v té době daňové úřady země toto rozhodnutí napadly a ačkoli souhlasily s náboženským charakterem Scientologické církve, neuplatnily osvobození od daně, protože měly otázky ohledně aktivit církve a jejích financí.
Scientologické církve v Nizozemsku
To vedlo k rozsáhlému přezkumu všech financí a finančních toků Scientologické církve v Nizozemsku a také k úplnému přezkumu všech jejích aktivit ze strany úřadů. A přezkum trval až dodnes! Díky tomu je to jistě nejrozsáhlejší přezkum, jakým musela jakákoli náboženská entita podstoupit, aby získala oficiální status veřejné služby v Nizozemsku.
Veřejné informační centrum v Scientologické církví Amsterdam
A dnes, 30. srpna 2022, Holandský daňový úřad vydal své rozhodnutí: veškeré aktivity Scientologické církve je třeba považovat za prospěšné pro širokou veřejnost. Daňový úřad se k rozhodnutí nevyjádřil, ale Scientologická církev ano.
Hubbardova poradentské centrum v Scientologické církvi Amsterdam v Holandsku
V tiskové zprávě rozeslané dnes její nizozemský ředitel pro veřejné záležitosti vyjádřil vděčnost nizozemským úřadům, které „řádně potvrdily naše náboženské aktivity a praktiky a naši práci na humanitárních cílech Scientologie jako veřejně prospěšné“, a připomněl, že její zakladatel L. Ron Hubbard si od samého začátku stanovil humanitární cíle pro svou církev.
Akademie ve Scientologické církvi Amsterdam v Holandsku
Úspěchy scientologie
Není to poprvé, co se Scientologická církev potýká s problémem získat buď náboženské uznání, nebo uznání za veřejně prospěšnou činnost. Zdá se však, že pokaždé se jí podaří prosadit svůj názor.
V roce 2013 to bylo Nejvyšší soud Spojeného království uznal Scientologickou církev za skutečné náboženstvía udělil jí právo uzavírat oficiální sňatky. V posledních letech církev zaznamenala několik úspěchů, pokud jde o uznání, například v Mexiku (stále velmi katolické zemi), Kolumbii a Severní Makedonii. Tato nedávná uznání se přidávají k mnoha desítkám uznání, která církev získala od svého založení v 50. letech 20. století.
Nizozemsko, země svobody náboženského vyznání a přesvědčení
Nizozemsko je obvykle považováno za docela dobrou zemi, pokud jde o respektování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení. A nejenže jeho ústava zaručuje náboženskou svobodu pro všechny (což je někdy stejné i v zemích, které ji ve skutečnosti zdaleka nerespektují), ale také se podílí na globálním úsilí demokratických zemí o prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení po celém světě. Má zvláštní vyslanec pro otázky náboženského vyznání neboli vírypatřící pod ministerstvo zahraničních věcí a je součástí Mezinárodní aliance pro náboženskou svobodu nebo přesvědčení, sítě podobně smýšlejících zemí plně odhodlaných prosazovat svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení po celém světě.
Přestože se Švýcarsko pravidelně umisťuje mezi nejbohatšími zeměmi světa, počet lidí žijících v chudobě neklesá. Podle Federálního statistického úřadu (BFS) žilo v roce 2023 přibližně 8,1 procenta obyvatel pod hranicí chudoby. Jde o stovky tisíc lidí, kteří si navzdory zaměstnání nebo stabilnímu pobytu v zemi nedokážou udržet životní standard, který společnost považuje za minimálně důstojný.
Švýcarská chudoba přitom nevypadá jako chudoba v jiných státech. Nedostatek se neprojevuje jen v extrémní nouzi, ale zejména v tom, že lidé nemají finanční rezervu a nejsou schopni pokrýt neočekávané výdaje. Země tak čelí fenoménu, který statistici označují jako working poor – pracující lidé, kteří navzdory snaze nevyjdou s penězi.
Jak Švýcarsko měří chudobu
Federální statistický úřad používá při hodnocení chudoby několik parametrů. Prvním je sociální minimum, které zohledňuje náklady na bydlení, stravu, energie, oblečení, základní služby a nezbytné výdaje pro život ve švýcarském prostředí. Druhým ukazatelem je relativní chudoba, která pracuje s ekvivalentním disponibilním příjmem domácnosti. Za riziko chudoby se považuje situace, v níž příjem domácnosti klesá pod přibližně 60 % mediánu příjmu v zemi. Medián příjmu ve Švýcarsku v roce 2024 je 7024 CHF měsíčně, což znamená, že hranice chudoby (60 %) představuje přibližně 4210 CHF měsíčně.
K hodnocení se přidávají i prvky materiálního znevýhodnění. Patří sem neschopnost zaplatit neočekávaný výdaj, udržet přiměřené bydlení, pravidelně si zajistit plnohodnotnou stravu, pokrýt náklady na zdravotní péči či účastnit se společenského života. Ve švýcarském modelu tedy chudoba není jen o tom, zda má člověk z čeho žít, ale také o tom, zda má šanci žít důstojně.
Kdo je nejvíce ohrožen
Oficiální data dlouhodobě ukazují, že chudoba nejčastěji zasahuje samostatně žijící lidi, seniory, rodiny s jedním rodičem, vícedětné domácnosti, migranty a osoby s nízkým vzděláním. Zvláštní skupinou jsou lidé v nestabilních pracovních poměrech a zaměstnanci s nízkými mzdami ve službách, gastronomii nebo maloobchodě.
Následující výzvy se často prohlubují:
vysoké nájemné ve velkých městech,
růst cen zdravotního pojištění,
tlak na měsíční rozpočty a dlouhodobý nedostatek finančních rezerv.
Švýcarsko se tak ocitá v situaci, v níž ekonomický růst nepřináší rovnoměrné zlepšení životních podmínek všem vrstvám obyvatelstva.
Přečtěte si také: Švýcaři se s platem dostali nad 7 000 franků
Proč chudoba neklesá
Analýzy ukazují, že chudoba ve Švýcarsku neklesá z několika důvodů. Klíčovým jsou vysoké životní náklady, které rychleji rostou než mzdy v nízkých příjmových skupinách. Výraznou roli hraje i sociální polarizace – rozdíl mezi nejlepší a nejhůře placenými pozicemi zůstává velký. Kromě toho roste počet jednočlenných domácností a rodin samoživitelů, pro které je finanční zátěž nejvyšší.
Chudoba zůstává stabilní i proto, že sociální systém sice poskytuje síť podpory, ale nezachycuje všechny, kteří propadávají kvůli výkyvům v příjmech nebo nečekaným výdajům. Federální cíle na snižování chudoby se tak podle posledních hodnocení zatím nepodařilo naplnit.
Co to znamená pro život v zemi
Situace ukazuje, že i v zemi s vysokými mzdami může být finanční nejistota každodenní realitou. Chudoba ve Švýcarsku není vždy viditelná navenek, ale nese hluboké sociální důsledky. Jde o omezené příležitosti pro děti, nedostatek úspor, náchylnost k dluhům, oslabenou sociální integraci a výrazné psychické zatížení dospělých.
Švýcarsko tak stojí před výzvou, která neodráží ekonomickou slabost, ale nerovnoměrné rozdělení prosperity. Snižování chudoby bude vyžadovat kombinaci spravedlivých mezd, dostupného bydlení, udržitelných nákladů na zdravotnictví a podporu rodin s nízkými příjmy.
Autor: Andrej Holdys
Kazety Maxwell jsou nejlepší! Kazety, které jsem nahrál před více než čtyřiceti lety, se stále dají přehrát a zní skvěle. Měly těžké časy, pouštěl jsem si je hlavně v autě. Vlastně mám auto, které má CD a kazetový přehrávač.
Tak v tomto filmu byl ztracen Kevin.
Dnes jsou ztraceni oba.
Režisér Chris Columbus veřejně vyjádřil určitou lítost nad zahrnutím této scény a tvrdil, že odvádí pozornost od děje, přestože Trump trvá na tom, že byl pozván, aby se objevil…
graf narozených dětí na území České republiky od roku 1900 do roku 2024
Vždycky mne může vzít čert, když slyším nebo čtu pojem „Husakovy děti“. Ty děti by se přeci měly jmenovat úplně jinak!
Dole je graf narozených dětí na území České republiky od roku 1900 do roku 2024. Je zcela zřejmé, že počet dětí rozkolísala První světová válka. Milion a půl mužů v produktivním věku odešlo z domovů a narukovalo a přiblížně desetina z nich bohužel padla. A po válce se vrátili.
Poválečné roky byly co do počtu dětí rekordní nejvíc rok 1921 a pak vždy po dvaceti či třiceti letech se vlna vrací, jak se zvyšuje věk, ve kterém mají ženy děti. A to až dodnes.
Nacisté se také chlubili, jak se v Protektorátu lidem daří, že mají spousty dětí. Vrcholem byl rok 1944. A určitě nikdo, snad kromě Filipa Turka, nepoužívá pojem „Heydrichovy děti“ nebo „Frankovy děti“.
No a po kom by se tedy tyto vlny měly jmenovat? Po Františku Ferdinandovi d’Este a jeho ženě Žofii Chotkové, jejichž smrt v Sarajevu byla rozbuškou k válce? Nebo po atentátníkovi Gavrilu Principovi? Či po řidiči auta knížete Harracha, Leopoldu Lojkovi, který v Sarajevu manévroval s autem s následníkem trůnu zrovna před kavárnou, kde atentátnik svačil, takže vrahovi stačilo jen vyběhnout a vystřelit? Nebo po Oskaru Potiorkovi, který mu k tomu couvání dal rozkaz? Nebo po německém císaři Vilémovi, bez kterého by válka těžko byla opravdu světovou? Nebo možná jen „děti návratu ze světové války domů“ nebo třeba „děti míru“?
Můžeme si vybrat. Ale určitě bych nepodkuřoval Husákovi za to, že byl prezidentem normalizačního režimu v době, kdy měla děti druhá generace po návratu mužů z fronty Velké války. A přídavky na děti a prorodinná opatření? To dělal normalizační režim z donucení, protože musel. Ty počty dětí si to prostě v té době už vynutily. Je na to řada odborných článků, které boří komunistickou propagandu. Stejně jako za Protektorátu ty počty dětí za normalizace, to byl už víceméně jen a pouze znovu a opět výsledek rozkolísané demografie.
Tak se ve mně zase na chvíli probudil učitel historie
A pokud Vám to přijde zajímavé, můžete to sdílet přátelům.
ZÍTRA V PÁTEK POKRAČOVÁNÍ
V téhle epizodě Dvou úhlů pohledu rozebíráme jeden z největších a nejnebezpečnějších trendů současnosti – falešné bankovní hovory.
Podvodníci z Ukrajiny, Moldavska nebo Gruzie volají Čechům z naklonovaných čísel bank, používají slovenštinu, profesionální skripty a vytvářejí tlak, který mnoho lidí neustojí.
Vysvětlíme, jak fungují moderní call-centr gupy, jak snadno se dá naklonovat telefonní číslo, proč to působí dokonale věrohodně a proč oběť často ani neví, že už je ve vleku manipulace.
Dostanete konkrétní příklady, jak tyhle gangy pracují, a hlavně – 10 jasných signálů, podle kterých okamžitě poznáte podvodníka, i když se tváří jako vaše banka.
Pokud vám někdy volali „slovenští bankovní specialisté“, kteří tvrdili, že máte peníze na jejich účtu nebo že je nutné zabezpečit váš IB, tuhle epizodu si nemůžete nechat ujít.
Otevřeně, bez cenzury a úplně natvrdo popisujeme, jak rychle vám dokážou vybrat účet – a jak tomu 100% zabránit.
Podvodník volal dokonce na náš služební telefon. 
Tísňovou linku 158 však neznal.
Nedávno jsme měli úspěšný zásah proti podobným podvodníkům.
