
Švýcarsko funguje v rámci neobvyklého systému, kde občané hlasují několikrát ročně o skutečných politikách, nejen politici. Tato hlasování se týkají témat od daní a důchodů až po imigrační a klimatické zákony.
Na rozdíl od většiny zemí mohou švýcarští občané vynutit celostátní referendum, pokud shromáždí dostatek podpisů. To znamená, že parlament nemá konečné slovo – má ho veřejnost.
Občané mohou také navrhovat ústavní změny přímo prostřednictvím lidových iniciativ. Pokud jsou tyto změny schváleny, stanou se součástí ústavy a obcházejí tradiční legislativní cesty.
Tato neustálá účast formovala kulturu politického uvědomění a kompromisů. Voliči jsou zvyklí číst návrhy, diskutovat o výsledcích a zvažovat dlouhodobé důsledky.
Spíše než aby demokracie byla příležitostnou událostí, Švýcarsko ji vnímá jako trvalou občanskou odpovědnost zakotvenou v každodenním životě.